Rubrika: Moje cesty

Konec týdne, konec síly, i přesto se musím rozhodnout, zda udělat poslech, nebo četbu textu.. Potřebovala bych po všech událostech tak 20 hodin spánku. Trochu víc spánku se dočkám.. alež až v neděli. V sobotu zase po roce dobrovolničím na…

Tak jsem teď po týdnu opět připojená k internetu a mohu (snad) dokončit článek, který jsem psala minulý pátek. Problém je, že jsem připojená jen přes LAN kabel, wifi pořád nefunguje a technik už odešel.:( Snad se nám to podaří nějak nahodit…

Dávám sem pokračování fotek ze všerejšího výletu k Orlímu hnízdu. Kde je ten den, co jsme s J. štrádovali po cestách a chytali první paprsky slunce. Co jsme hekali do kopce a osvěžovali se kafem a pivem. Včerejšek jako by už byl několik měsíců…

V nohách tak 13-15 kilometrů, červenou tváři od slunce a nově objevené 3 kešky.. co víc si přát.

Vypadnout z Prahy aspoň na jeden jediný den, když to nejde teď jinak.

V Davli jsme vystoupili z vlaku, šli podél Sázavy až do Pikovic a zde odbočili…

I další běžkařský den se vydařil. Azůro, lidí pomálu, blyštivý sníh.. co víc si přát.

Snad jen nebrblajícího člověka vedle sebe. Ach jo, mrzí mě, že furt můj milý nadával, jak hrozně moc mu to nejde a přírody si moc neužil. Myslím si ale, že…

Jizerské hory jsou pro mě báječné místo. Ráda se sem stále vracím. Už od malička jsme jezdili s rodinou do Hrabětic. Pak jsem tu byla na jedné bronťárně u rozhledny Štěpánka, pak na holčičím táboře v Horní Maxově a nakonec v osadě Bukové domky s…

Tak jsem zalogovala svou první virtuální kešku. Jupí! Včera jsme přijeli do Čachtic a bydlíme v Palatíně. Až odpoledne jsme se rozhodli vyrazit ven a prozkoumat Čachtice. Doprovázely nás po celou dobu sněhové vločky a husté sněžení.

U cesty…

Zbožňuju dny, kdy mou největší starostí je to, co si mám vybrat k obědu a k večeři. Kdy se můžu procházet, plavat v bazénu a hledat kešky. Po víc než půl roce jsem opět našla dva poklady. A je jich tu v Piešťanech víc. Nejen těch kačerských. 😉

Úplně poprvé jsem se podívala letos do Benátek. Připadá mi, že je to už věčnost, přitom jsme tam přesně před dvěma týdny letěly. Vlastně to byl nápad Míši. Spojily jsme to i s návštěvou Milána, ale o tom někdy jindy. Vytáhly jsme i Míšinu mamku…

Nikdy jsem předtím na hřbitov potmě nejezdila. Ale když jsem celý den v práci, kdy jindy si najít čas než večer? Kupodivu jsme s bráchou oba zjistili, že to má mnohem větší smysl. Jet pryč za Prahu, nemít kolem sebe zbytečně moc lidí. Být za…