Rubrika: Kočka na každý den

Nikdy bych netušila, že budu mít z výměny žárovky ve své lampičce takovou radost. A ano. Mám ji! Už víc než rok mi lampička nesvítí, žárovku jsem dávnu vyjmula, ale protože se jednalo o menší typ žárovky, kterou běžně doma nemáme v zásobě…

Pokaždé, když přijdu z knihovny, prožívám obrovské štěstí, když si prohlížím své úlovky. I samotné vybírání knih je pro mě velikým potěšením. Jen si najít čas na to, abych všechny ty knihy přečetla. Baví mě se na knihy jen tak dívat z povzdálí…

Až na to, že mi poslední dobou připadá, že žiju v permanentní tmě, se snažím využít každé chvilky k poznávání něčeho nového. Třeba včera jsme v pěti podnikli výlet do Mladé Boleslavi. Ještě nikdy jsem nenavštívila muzeum Škodovky. I když nejsem…

Jsem v očekávání. Ne, nejsem těhotná, ale očekávám jednu velkou návštěvu. Jen ještě netuším přesné datum jejího příjezdu. Stane se to celkem zanedlouho poté, co jsme se již viděli. Myslela jsem, že bude trvat třeba i deset let, než se potkáme. Mám…

Konečně jsem se dočkala výplaty. Konečně mám pocit, že jsem ze stoprocentní chudoby přešla na devadesátiprocentní. Mohu tak už odkládat peníze do pomyslné kasičky s nápisem "na hory" a "na Vánoce". I když kasička "Na Vánoce" bude asi poloprázdná…

Mám problém. A ten problém se jmenuje zdraví. Přála bych si nevyjít ven minimálně týden, ale za hodinu mě čeká taneční. Nejraději bych si přehodila hadr přes hlavu, aby mě nikdo neviděl. Nevím, co se to stalo, ale přepadla mě záhadná nemoc pleti…

V zásadě jsem stihla všechno, Aspoň co se odepisování na poštu týče. Všechny lidi, kterým jsem chtěla napsat, jsem obeslala. Ještě stále čekám na odpověď svého kamaráda, který žije v Paříži. Mám o něj strach. Už jednou jsem ho měla, když se tam…

Pátek třináctého je prý nešťastný den. Ani tak hrozný nebyl, nebýt pokaženého pohovoru, který se konal po telefonu. Nesnáším volání. Opravdu ho nemám ráda. Opět se mi to dnes potvrdilo. Dopoledne jsem obepisovala několik společností se svým…

Během jednoho dne se všechny květy rozevřely. Asi je to tím teplem, i když jsem od včerejška nezapnula topení. Užívám si těch barev, dokud můžu. Na parapetu, na pacím stolku, na nočním stolku. Připadám si trochu jak učitelka. Jenže učitelky…

Krásné to ráno, kdy vás nikdo nebudí, násilně netahá z postele, nezlechtá vás a nedělá vám podobné naschvály. Kdy se probudíte sami podle sebe, kdy už je vaše tělo odpočato. Až na ten monotónní zvuk vrtačky tedy. Někdo si zřejmě vylepšuje byt…