Jak se řekne slovinsky dítě?
Otrok.
Jak se řekně slovinsky lednička?
Hladilnik.
Nejen to nás udivilo na našich cestách Slovinskem, Ano, měli jsme jen mrzkých pět dní, ale i za těch pět dní jsme toho stihli poznat docela dost. Fascinuje mě…
„Kdyby bylo možno zkřížit člověka s kočkou, pak by byl mnohem dokonalejší. Jen kočka by si značně pohoršila.“ Mark Twain
Jak se řekne slovinsky dítě?
Otrok.
Jak se řekně slovinsky lednička?
Hladilnik.
Nejen to nás udivilo na našich cestách Slovinskem, Ano, měli jsme jen mrzkých pět dní, ale i za těch pět dní jsme toho stihli poznat docela dost. Fascinuje mě…
Jsem smutná, protože jsem zklamaná z lidí. Nesnášim lidi a čím dál tím víc si to uvědomuju. Až na pár výjimek se mi protiví komukoliv věřit. Jenže jsem často hloupá, že v někoho mám důvěru, kterou si většinou nikdo nezaslouží. Pak vás zklame a vás…
Až postupně během roku zjišťuju, jaké poklady mám na zahradě. To nejlepší na tom je, že rostliny kvetou postupně, takže se zahrada pořád balí do barevného hávu.
Člověk by řekl, že to jsou dědovy růže v Trňáku.
Jenže chyba.
Jsou to naše růže u nás doma na Kokořínsku.
Zalévám je jen když tam zrovna pobýváme. I přesto krásně vykvetly a daří se jim.
Mám z nich radost. To se starosti se zahradou a s tím…
Těším se do Brna jak malá holka. Vždyť jsem tam víc jak půl roku nebyla. Těším se na E., na ohňostroje, na oslavu 100. výročí od založení MU, na pivo, na šaliny, prostě na všechno. Dokonce i na žlutý bus a horkou čokoládu a časopis se těším…
Fotka stará přesně 14 dní. Kdybychom neměli dům, říkám si, že by nebylo k zahození bydlet u Bodensee. Skoro všude kolem něj vedou cyklostezky. Lidi se pochází kolem, sedí na lavičkách, dívají se na klidnou vodu a západ slunce a meditují.
Toto je…
Týden začal novou vanou. Novou teda úplně ne, ale pro nás je nová. Ještě se teda na ní bude muset zapracovat, o převozu ani nemluvě, ale už je naše. Cestou tam i zpátky jsem si sice určitě oddělala tlumiče, protože tak strašnou cestu nemají snad…
Tohoto kocourka jsme potkali ve Vaduzu při cestě ke knížecímu hradu. Dobře živený byl, jen měl nějaký šrám u pusy a taky měl trochu zanícené oči. Jinak byl umazlený k zbláznění. Asi se s ním majitelé moc nezabývají.
To je slast!
I když už je hodně pozdě, tuto značku sem z dneška prostě musím ještě dát. 🙂
Tuto značku jsem našla v uličce Schlossgasse ve švýcarském Weidhofenu.
A pak že kočky nemají svoji dopravní značku. :-))
V předvečer zkoušky ze švédštiny je tento článek celkem příhodný. Přinesla jsem si totiž v úterý domů svázané Aja Baja i Sverige.
Mám z něj takovou radost! Budu ho opatrovat jako oko v hlavě. Aja Baja i Sverige je pro mě důkaz, že svět byl kdysi…