Na Velikonoce máme takový zvyk. Chodíme trhat kopřivy do nádivky a asi před šesti lety jsme objevili místo, kde rostou ty největší a nejžahavější kopřivy na světě. Teče tam také ledový potůček a stromy tam téměř nepropouští světlo.
Znáte tenhle kraj?

Když půjdete po železnici

a touhle cestou,

kolem tohoto lomu..

a vydáte se šikmo dolů do stromové džungle, po pár krocích narazíte na tenhle potok

a na tajemnou chodbu do neznáma.

Stoupnu si na kámen

a pozoruji, jak potok zurčí..

Tekoucí voda mě už od malička fascinuje.

Všude kolem divoká džungle.. jako bych byla kilometry daleko od civilizace.

Natrháme kopřivy a jdeme domů. A potůček si zurčí dál..

Tak zas za rok 🙂