Cestou k moři jsme si s bráchou trochu vyhráli s foťákem. Inu čekání na nejmenovanou osobu se nám trošku protáhlo. Z kempu k moři to bylo tak 10 minut dolu, nazpátek do kopce tak 20 minut. Naštěstí jsme se párkrát svezli nahoru červeným…
Piran
Probírám se letáčky a pohledy ze Slovinska a nechávám v sobě doznít poslední záchvěv dovolené. Deník je až na poslední den dopsaný. Jedním z nejhezčích míst, která jsme navštívili, byl Piran. Parkovat se musí na kraji města, což je fajn…
Číčy ve Slovinsku
Jak se řekne slovinsky dítě?
Otrok.
Jak se řekně slovinsky lednička?
Hladilnik.
Nejen to nás udivilo na našich cestách Slovinskem, Ano, měli jsme jen mrzkých pět dní, ale i za těch pět dní jsme toho stihli poznat docela dost. Fascinuje mě…
Bouřková nálada
Jsem smutná, protože jsem zklamaná z lidí. Nesnášim lidi a čím dál tím víc si to uvědomuju. Až na pár výjimek se mi protiví komukoliv věřit. Jenže jsem často hloupá, že v někoho mám důvěru, kterou si většinou nikdo nezaslouží. Pak vás zklame a vás…
Lilie
Až postupně během roku zjišťuju, jaké poklady mám na zahradě. To nejlepší na tom je, že rostliny kvetou postupně, takže se zahrada pořád balí do barevného hávu.
Růže po bouřce
Člověk by řekl, že to jsou dědovy růže v Trňáku.
Jenže chyba.
Jsou to naše růže u nás doma na Kokořínsku.
Zalévám je jen když tam zrovna pobýváme. I přesto krásně vykvetly a daří se jim.
Mám z nich radost. To se starosti se zahradou a s tím…
Do Brna
Těším se do Brna jak malá holka. Vždyť jsem tam víc jak půl roku nebyla. Těším se na E., na ohňostroje, na oslavu 100. výročí od založení MU, na pivo, na šaliny, prostě na všechno. Dokonce i na žlutý bus a horkou čokoládu a časopis se těším…
Bodensee
Fotka stará přesně 14 dní. Kdybychom neměli dům, říkám si, že by nebylo k zahození bydlet u Bodensee. Skoro všude kolem něj vedou cyklostezky. Lidi se pochází kolem, sedí na lavičkách, dívají se na klidnou vodu a západ slunce a meditují.
Toto je…
Tak zas pondělí
Týden začal novou vanou. Novou teda úplně ne, ale pro nás je nová. Ještě se teda na ní bude muset zapracovat, o převozu ani nemluvě, ale už je naše. Cestou tam i zpátky jsem si sice určitě oddělala tlumiče, protože tak strašnou cestu nemají snad…
Zrzek z Lichtenštejnska
Tohoto kocourka jsme potkali ve Vaduzu při cestě ke knížecímu hradu. Dobře živený byl, jen měl nějaký šrám u pusy a taky měl trochu zanícené oči. Jinak byl umazlený k zbláznění. Asi se s ním majitelé moc nezabývají.
To je slast!