Ahoj lidičky!
Tak jsem zase zpátky na svém starém blogu. Musím se přiznat, že jsem to tu za těch pět měsíců hodně flákala. Ale zato můj druhý cestovatelksý blog jen vzkvétal. Všechny mé zážitky si můžete přečíst zde <http://ajabajaisverige…
Kočky v japonských kavárnách
Náhodou jsem narazila na tento článek. Nevěděla jsem, že v Japonsku existují kavárny, kde mají volně pobíhající kočky. Vím asi o dvou čajovnách v Praze, kde jste si rovněž mohli pohladit kočku, ale tak obvyklé to asi u nás v Čechách není. Nevím…
Má země
Moje země malinká, moje město, ve kterém bydlím, má necelých 400 tisíc obyvatel, má země má čtyři roční období. Bydlím na okraji tohoto města, v rodinném domku s velkou zahradou. Na zahradě dovádí pět koček, jedna je zrzavá, jedna černá, dvě…
Kočičí vrn
Rozárko, Rozárko, stýská se mi po tobě. Co asi právě děláš? Kdo tě hladí po hřbetě? Prý chodíš často domého pokoje a koukáš z okna. Asi mě vyhlížíš, co? Neboj, já se ti vrátím..
příšerná cesta/ungeheure Reise..
..úryvek, který se mi líbí..
"Der Aufbruch", Franz Kafka, (1936)
Ich befahl mein Pferd aus dem Stall zu holen. Der Diener verstand mich nicht. Ich ging selbst in den Stall, sattelte mein Pferd und bestieg es. In der Ferne hörte ich eine Trompete…
Švédská kočka
Zdravím vás ze Švédska. Tento blog nekončí, jen tu asi nebudu přispívat tak často jako dřív. Založila jsem si nový blog, kam si budu zapisovat své zážitky ze Švédska. Jste srdečně zváni <http://ajabajaisverige.blogspot.com/>.
Dnes jsem viděla…
So ist das Leben..
Do odjezdu z domova mi zbývá necelá půl hodina a já se vyloženě těším. Zlomilo se to poté, co jsem před chvílí přišla od kadeřnika. Chtěla jsem jenom zkátit konečky a zastřihnout ofinu. Nic víc!!! Jenže než jsem se nadála, mám vlasy krátké skoro…
Akce rodinná
Mám skvělý zážitek z bráchovýho plesu. Jsem moc ráda, že jsem tam šla. Mohla jsem porovnat ples Pražačky a jeho školy. Myslím, že v Lucerně je to hezčí než v Kongresovém centru na Vyšehradě. Na druhé straně se mi třeba ale líbilo to, že společně…
Jo!
Poslední dobou blogu moc času nedávám, život se točí na sto jedna otáček a psaní sem už nestíhám. A taky se mi nechce. Připadá mi, že když se napíše nevyslovitelné, popíše nepopsatelné, ztrácí to své kouzlo. A proto si všechna ta objetí a slova…
Těším se a bojím se
Ach jo. Je to těžké. A zdaleka tím nemyslím jenom Geschichte. Klidně bych se učila dějepis ještě týden, kdybych mohla zůstat ještě chvíli v blízkosti svých kamarádů a rodiny. Momentálně mám náladu takovou, že se mi nikam nechce. Nejraději bych…