Jsem to ale magór! Místo abych zahodila všechnu školu za hlavu, jen co dorazím domů, přihlásím se na náš informační systém a přes hodinu si tu s nadšením vybírám předměty do magisterského studia 😀
Co vám mám povídat, byl to stres, dusno, čekání…
„Kdyby bylo možno zkřížit člověka s kočkou, pak by byl mnohem dokonalejší. Jen kočka by si značně pohoršila.“ Mark Twain
Jsem to ale magór! Místo abych zahodila všechnu školu za hlavu, jen co dorazím domů, přihlásím se na náš informační systém a přes hodinu si tu s nadšením vybírám předměty do magisterského studia 😀
Co vám mám povídat, byl to stres, dusno, čekání…
Doklohnila jsem poslední čtyři otázky ze stylistiky, s tím, že moc nevidím rozdíly mezi Stilelemente a Stilfiguren. Mám v těch papírech různě vepsané poznámky, šipky a hvězdičky, takže nevím, jak se v tom vyznám. Holt někdo tyhle otázky už pořádne…
Přináším pár fotek z Plzně, kde jsem byla přesně před týdnem. Připadá mi, že už je to nejméně měsíc. V Plzni jsem předtím byla jen asi na dvě hodiny, když tam sestřenice měla před rokem svatbu. Teď jsem výlet opět spojila s návštěvou sestřenky…
Tak je to k neuvěření, ale za dnešní den jsem se učila nejdůkladněji. Pražský hrad má magické účinky. Jenže co je to osm otázek.. takové štěstí určitě mít nebudu, pokud dostanu vůbec možnost být tázána. Jinak mě potěšilo dnešní sluníčko a turisté…
Takový malý uklidňovák. Klidně si to pouštím pětkrát za sebou. 1:15- tam jsem byla!!!
Čekám a nevím, jestli se dnes dočkám. Přesto raději neodjíždím, studijní má až do tří. Pak pojedu do Prahy. Jeden zápočet už mám, dnes ráno se konečně podíval náš profesor na internet a všem, u kterých se mu na první odevzdání nelíbily naše práce…
Nevím, co psát, přesto sem musím něc napsat. Přišla mi smska, že mě pozdravuje Maruša, Slovinka, s kterou jsem loni sdílela stan v Readingu. Za oknem zima, že bych se ani nedivila, kdyby napad první sníh a ve mně taky zima. Doslova i obrazně…
Tak si tu pročítám opravené eseje a přemýšlím, jak to napsat tak, aby se to aspoň trochu líbilo. Téma Geschichte je fakt osudné. Asi si ho brát příště nebudu, jestli teda někdy v životě dostanu podobný úkol. Už i Wie frei sind wir? je lepší na…
Včera jsem ho potkala kousek od silnice u Kalikovského mlýna. Myslela jsem, že je mrtvý, vůbec se nehýbal. Pak najednou zatřepotal křídly a ulít.
Ježkovy voči, za co mě tam nahoře pan někdo trestá. Tak skandi mi uteče jen o maličký chlup a dneska se dočtu, že je mi nabízeno studium nizozemštiny. To už by mohli říct, ať jdu na fyziku nebo na matiku. Bylo by to nastejno. Nevím, co mám dělat…