Rubrika: Kočka na každý den

Zdravím vás po dlouhé jednodenní nepřítomnosti 🙂 Včerejšek byl dosti náročný, hlavně co se technické stránky týče. Dvakrát jsem musela psát pohádku, která se mi bohužel napoprvé neuložila, nebo uložila, ale neznámo kam. Jen klid, počítat do…

Na byt jsem se dostala až teď.. celý den se tahám s krosnou, udělám velký nákup v Albertu a zapomenu si říct o tašku, pak musím půl hodiny přerovnávat věci, aby se mi do batohu vešly toaleťákové role. Extrémně mě dnes bavila literatura, popsala…

Hned ráno mě překvapilo, kolik je v kuchyni a v obýváku světla. Měla jsem pocit, že je letní den. Sluneční paprsky pronikaly snad do všech škvír pokojů. Bylo to povzbuzující. Hned ráno jsem začala tisknout přihlášky a zkoumat pokyny ke svým…

Konečně konec. Vydržela jsem se s velkým přemáháním dívat na Českého slavíka, samozřejmě to dopadlo tak, jak snad všichni předpokládali. Co mi nejvíc vadilo, byly ty reklamy, někdy i po pěti minutách vysílání. Občas jsem odbíhala, a pak nestíhala…

Celý dnešní den by se dal vměstnat do téhle ukázky..Doufám, že autor promine, když ji tu uveřejním. Vysvětlit si to můžete, jak chcete..

" Jmenuji se Dan Millman a chtěl bych se objednat k doktorovi Bakerovi na nejbližší možný termín."

" Ano…

S ABBou v uších píšu lidem, které jsem už několik měsíců neoslovila, chystám se pokračovat s četbou abnormální knížky a přemýšlím, že bych napsala něco k tématu týdne. Tentokrát mi vyhovuje. Objevila jsem pár zajímavých fotografických blogů, tak…

To byl ale zvláštní den. Takový od všeho něco. Jednou jsem si připadala jako největší blbec, jenže to nebylo způsoběno mou nevědomostí, nýbrž tím, že jsem ještě napůl spala. Konverzace jsem dnes měla rovnou dvě-jednu v angličtině, jednu v němčině…

Je neskutečné, jak může pouze jeden jediný den zamíchat s vašimi kartami..možná i na příští půl rok dopředu.! Celý den žiju v očekávání, napětí a nejistotě. Cítím to v sobě.. jako když jsou mravenci neklidní před bouřkou, či když se v blízkosti…

Náhodou jsem otevřela složku na své flashce s názvem Dvojník a vybavily se mi časy, kdy jsme s holkama z gymplu běhaly po nocích pražskými uličkami a natáčely film. Kde jsou ty časy? Kam jsme se všechny rozutekly?

Jako na potvoru nefunguje…

Od včerejška jsem úplně mimo. Jako vyměněná. Určitě je to tou knihou. Je hodně zvláštní, nevím, nakolik je skutečností a nakolik výmyslem. Každopádně čím víc ji čtu, tím víc mě mění. Zatím jsem čím dál tím víc smutnější, snad se to zlomí. Jako…