Ahojík. (Už mluvím jako E. )Tak jsem se vrátila do města pražského, domů. Ty dva dny, které jsem strávila v Brně ..převážně venku, či v kavárnách a bez počítače.. byly pro mě nezapomenutelnou střelou. Střelou proto, že utekly tak rychle, že jsem se nenadála a jsem zas tam, kde jsem na začátku týdne byla.
Začnu odzadu. Dnes jsem se probudila kolem čtvrt na deset, spala bych dál, ale čekala mě důležitá práce. Opět jsem roznášela letáčky s nabídkou jistého sportu po školách a školkách. Mou práci mi ztěžoval sníh. Občas byly chodníky pro pád jak dělané. Práce mi šla docela pomalu, protože jsem hledala většinou ta místa podle mapy, častokrát jsem bloudila. Problém byl najít zvláště jednu školu mezi budovami Zemědělské univerzity, další velký zážitek byl v Židenicích, kde jsem místo cesty autobusem zvolila pěší túru přes hřbitov a menší džungli.. Vzpomněla jsem si na Ukrajinu, kopec to nebyl zdaleka tak veliký jako na Ukrajině, v kozačkách to ale bylo umění se nezabít. V půli mého roznášení mě začaly strašně bolet nohy. Není divu, když jsem včera protancovala tolik hodin. Včera byl ten nejúžasnější swing za tenhle rok. Byl poslední, a proto, že asi všichni lidi shánějí dárky a pečou cukroví, nás celkem přišlo asi 20. Spojili jsme stoly dohromady, jeden pár přinesl vánoční perníčky ve tvaru botiček. Překrásné, skoro mi bylo líto je jíst. Objednala jsem si pomerančový džus do půllitru s vodou. Mňam. Tak ve čtvrt začla lekce. Předtím jsem si ještě stihla zatancovat s naším lektorem Petrem. Páni, to byla jízda! Některé figury jsem neznala, tak jsem se chytla třeba až napotřetí, ale moc jsem si to užila. Tuhle lekci jsme se učili takové zvláštní otočky, výkopy do strany a chůzi naproti sobě. Těžko se to popisuje.. S J. nám to šlo, myslím, že se dost zlepšil. Po lekci jsem tentokrát neodešla, ale sedla si ke stolku a chvíli si s J. povídala, pak jsme ještě spolu chvíli tancovali, ale byl už unavený, tak odešel. U stolu ještě zůstali další lidi, brzy šli na parket.. a to mě vyzval hned jeden muž, abych šla taky tancovat. To jsem netušila, že si s ním procvičím lindy hop jak už dlouho ne. Zkusili jsme snad všechny figury, které nás napadly, když nám něco nešlo, snažili jsme se tomu přijít na kloub, ptali jsme se i učitelů, pořád dokola to opakovali, dokud to nezačalo jít. A nebo jsme se na to vykašlali a začali něco jinýho. Někdy to byla pěkná rychlost, někdy jsme to stíhali, občas jsme museli změnit figury, ale skoro nikdy jsme nepřestali. To bylo poprvé a doufám, že to ještě zažiju mnohokrát, co jsem na brněnskym swingu zůstala do třičtvrtě na dvanáct. Pak jsem se během přestávky na pití podívala na mobil a zjistila, že mi mamka píše, kde jsem.. a taky jsem objevila pozdrav z Mexika, který jsem si ještě mnohem později ještě jednou pročítala, abych na něj mohla v klidu odpovědět.
Člověk si řiká.. to byl divnej den, pak se vyspí a je tu další den na nic.. a tak to běží, máte čím dál tím pesimističtejší náladu.. a pak najednou bác.. přijde něco takového! Vytržení ze všedního světa, něco, nebo někdo, co vám ten den naprosto převrátí naruby. Brno, to je to místo, které je pro ono vytržení a převrácení dne naruby jako stvořené. Aspoň pro mě to tak platí. Ó Brno, díky za to, že jsi.
A to jsem se ještě nezmínila o setkání s Lenkou(S.). Zašly jsme do Chajovny a povídaly a povídaly. Bylo to příjemné ji zas vidět, škoda, že nestíhala tenhle semestr tanečák. Snad příště..
z deviantart.com od JenniferAl