Přesně před dvěma dny jsem si dopřála procházku v období mezi dvěma dešti. Úplně sama, v podvečer, nepotkala jsem ani živáčka. Tuhle zkratku ze Stránky na Újezd prostě zbožňuju. Byl to božský relax plný ticha, kdy se ozývaly kolem mě jen zvuky přírody. Ráda tudy i běhám. Tentokrát jsem však šla s košíkem. O víkendu jsem tu totiž objevila úžasný strom se slaďoučkými blumami, který mi nedal spát. Chudinky přezrálé blumy padaly na cestu, tak se mi jich zželelo a v neděli jsem je očesala. V úterý jsem se vrátila pro zbytek, na který jsem dosáhla. 🙂 Pak už jsem jen zavařovala a marmeládovala. Taky jsem upekla výborný koláč, prostě jsme si na nich pošmákli. Je to zvláštní, jak se to ovoce objevuje a zaniká… Třeba maliny jsem na svých místečkách letos nenašla žádné… asi byl vždycky špatný čas, když jsem se na ně vypravila. Zato těchto blum jsem si všimla letos poprvé… a to tou cestou na Újezd chodím celkem často. 🙂
