Tak jsme byly v pátek na veterině. Zvládly jsme to na výbornou. Dokonce krev si nechala Rozárka odebrat jen za asistence mě a paní doktorky. Nutno však dodat, že tomu pomohl určitě ten uklidňující prášek…že tak neběsnila. Ultrazvuk jsme pak taky zvládly dobře. Paní doktorka byla tak hodná, že mi pomohla i s odstraněním dredů na Rózině srsti. Sama doma to prostě nedokáži. Rozárka teď má na zadku sice letní sestřih, ale aspoň se jí bude lépe chodit. A rozčesávání nebude tolik bolet. Je to skvělá veterina, jsme tam moc spokojení a myslím, že nejsme sami. V pátek večer tam čekalo s námi ještě asi dalších deset zvířecích pacientů, ani jsme si neměli kam sednout…. Jen peněženka dosti utrpěla… ale pro zvíře uděláme prostě cokoliv. 🙂 Dostali jsme pochvalu, jak se o Rozárku dobře staráme a že jí pomáháme udržet její stav tak, aby se nezhoršoval. Sokolka už z ní sice nebude, ale pořád je poměrně svěží, čilá, mazlivá a žravá. 😀
Na fotkách vypadá smutně, inu návštěva veteriny není úplně radostná věc.. vlastně i když jdu já sama k doktorovi, tak se tvářím často podobně…