Není tolik míst, kam bych se pravidelně vracela, ale sem by mi nevadilo jezdit každý rok. Zastávka Nižbor je místo plné odpočinku, klidu, hezké atmosféry a příjemné hudby. Byl to pro nás relax. V neděli jsme měli sluníčko, tak jsme si udělali procházku na zámek.
Kočička tu na nás snad čekala snad z loňského roku. Už minulý rok jsme si ji tu totiž hladili. Porovnávala jsem fotky a opravdu to je ta stejná micina. Měla krásně huňatou a jemnou srst. To, jestli se jedná o kluka, nebo holku, s jistotou úplně říct nemůžeme. 😀
I za deště je v Nižboru krásně, když jste uvnitř vagonu. 🙂
Na zábradlí jsem tu našla úžasný kamínek. Chtěla jsem ho poponést jinam, ale bohužel jsem ho při odjezdu zapomněla uvnitř vagonu. Asi to tak ale mělo být, protože ten den jsem našla úplně náhodou moc hezkou věc, kterou jsem si nechala. Pro kamínek jsem se už nevracela, snad si ho nějaký další návštěvník Zastávky Nižbor všimne a převeze ho někam dál. 🙂
Můj milý na tom kamínku vidí pudla pod stromem, ale já si myslím, že to není pudl, ale dva lidé…