Už je to víc jak měsíc, co jsme byli v Táboře v zoo. Je to malá zoo, na kterou vám stačí tak 3 hodiny. Nejvíc si ze zoo pamatuji spoustu druhů koz a taky medvědy. Bylo pod mrakem, takže zvířata se neschovávala před sluníčkem a docela dost jich pobývalo venku. Měli jsme štěstí. Kozičky jsme si mohli i pohladit. Škoda, že klece s papoušky a exotickými ptáky byly prázdné. Už na ně byla zima, asi je mají někde schované, kam bohužel návštěvnici nemohou.
Nejvíc se mi líbila tato koza burská, která mi připomínala pejska.
Prasátka tu měli podobná těm v děčínské zoo.
Lvy jsme viděli jen zdálky. Tygr i tygřice spali. Připadalo nám, že mají výběh dost malý. Viděli jsme ale, že ho tu rozširují, což je moc dobře. Ty klece už něco pamatovaly a říkala jsem si, jestli kdyby se ten lev rozzuřil, by ta klec jeho nápor vydržela. 😀
Mara stepní vykukuje ze svého domečku.
Berani mezi sebou trochu zápasili.
Tenhle pštros vypadal celkem hrozivě. Vyfotila jsem ho zdálky a moc se k němu nepřibližovala. Určitě bych nechtěla mít pštrosa jako domácího mazlíčka. Měl nebezpečný výraz.
Rysa ani pumu jsme bohužel nezahlédli, ale dlouho jsme pobyli u tohoto medvídka. Dopřával si zrovna siestu. 🙂
Měl veliký výběh s různými zákoutími a nerovným terénem.
Prosím podrbat!
Skupina vlků arktických se majestátně rozhlížela po svém rajónu. Ti byli nádherní. Čiší z nich dálky severu.
Medvěd baribal nás tak uchvátil, že jsme před ním stáli a nechtěli už odejít. Bylo tak legrační ho pozorovat, jak si drží elegantně jablko na tlapě a ukusuje ho. Všechno, co snědl, si nejdřív položil na tu tlapu. Jak je vychovaný… vzpomněla jsem si na krmení pand v Kodani. Tehdá jsme s kamarádkou taky žasly, jak jsou ti medvídci šikovní a čistotní.
Byli jsme od něho tak 5 metrů. Asi nikdy jsem tak blízko medvěda nestála.
Vůbec si nás nevšímal, asi byl zvyklý na lidi. Měl celkem zarostlý výběh, ale asi to tak má být. Plocha výběhu byla veliká, což je určitě pro takovou šelmu fajn. Aspoň se má kde proběhnout.
Pak jsme viděli několik lam a starého berana, kterého zoo zachránila a uzdravila ho. Měl nějaký úraz a trochu kulhal. S lamami si ale rozumí, třeba se o něho starají jako o své dítě.
Jak už jsem psala, zoo byla malinká, ale pěkná. Mého milého udivily elektrické sloupy uprostřed výběhů se lvy. Snad nikdy neměly nějakou poruchu. Kdo by je jinak šel do lvího výběhu opravit, že? Jsme taky rádi, že jsme nešli do zdejší restaurace, ostatní lidi z ní byli zklamaní, strašně dlouho čekali na jídlo a porce byly dost malé. My jsme tak akorát stihli projít celou zoo a už byl čas na to vrátit se k východu, aby nám neujelo naše RTOčko. 🙂