Dnes jsme vyrazili do Liblic. Letos už podruhé. Tentokrát jsem vezla svého milého na Mělník, tak jsem si řekla, proč to nevyužít a nestavit se zase v zámeckém parku na procházku. Minule se mi tu tak líbilo..i předminule a předpředminule. Poprvé jsme to tu navštívili v červnu loňského roku. Svatba na tomto zámku je k nezaplacení.. a to doslova, ale zjistili jsme, že přístup do parku a do obory je pro všechny volný.
Líbí se mi, jak se zámek zrcadlí v tom jezírku. Líbí se mi tu taky houpačka, na které jsem se dnes ale nepohoupala. Zato jsem brzy zaplula do pohodového zákoutí bylinkové zahrádky, kde jsem si s naší holčičkou našla pěkné místečko v chládku pod dubem. Lehly jsme si na jedno ze dvou lehátek a jelikož nikde nikdo nebyl, mohla jsem ji v klídku nakojit a přebalit. Tak ráda jsem byla za soukromí, neb jsem se musela svlíct do půl těla, protože mé šaty sice byly pěkné, leč totálně nevhodné ke kojení. 😀 Měly jsme klid, ovíval nás svěží vánek, byla příjemná teplota a kochaly jsme se jak vlnícími se lístečky nad námi, tak barevnými kytičkami a vonícími bylinkami v záhonech naproti nám.
Nakonec jsem šla i do obory, vím, že tam bývají komáři, ale teď na ně ještě není doba, tak to bylo fajn, že tam nepoletovali. S kočárkem se tam dá projet bezvadně.. teda až na ten spadlý strom, který jsem fakt nečekala, ale naštěstí mě na to upozornili milí lidé a pomohli mi ho přes něj přenést. V oboře je hodně stínu, což je v parných dnech skvělé, jen jsem jela a ni nepřemýšlela, kterou cestičkou se vydám. Byl to příjemný relax. Určitě sem zase brzy zavítáme. 🙂
