Sláva nazdar výletu, zmokli jsme, ale jen trochu. Nakonec počasí nebylo tak špatné, jak jsme čekali.
Do Svatého Petru a do Horních Míseček jsem se podívala poprvé. Jeli jsme ve čtyřech, ale lyžovali jsme jen tři. Kamarádka si půjčila na jeden den lyže a druhý den jezdila na snowboardu. Já s bráchou jsme jezdili jen na lyžích.
První den bylo pod mrakem, ale naštěstí nepršelo a ani nesněžilo. Jezdilo se dobře, na sjezdovce bylo hodně lidí, ale na lanovky jsme skoro vůbec nečekali. Nechápu, jak si někdo může koupit Fast pass. Myslím, že aspoň na tento víkend nebyl vůbec potřeba. Nejvíc se nám líbila lanovka Innogy s vyhřívanými sedačkami.
Toto je už z dneška z Medvědína. Dnes nám bohužel mžilo a když jsme vyjeli lanovkou nahoru, tak sněžilo.
Nejvíce všeho nám vadili ostatní lidi, kteří se chovali děsně nepředvídatelně. Nejhorší byl, když někdo zprudka zastavil přímo před vámi. Kolem oběda se ale sjezdovka naštěstí trochu uvolnila.
Na protějším svahu jsou sjezdovky Svatý Petr. Autem je to ale celkem dálka. Musí se to dost objíždět. Včera jsme chtěli jet z Vrchlabí do Horních Míseček a museli jsme se kvůli neprohrnuté silnici obrátit.
Mně se nejlépe jezdilo lesní cestou, která sice byla užší, ale nebyla vůbec namrzlá.
Špindl a Horní Mísečky jsou oproti jiným areálům hodně drahé, co se týče permice i co se týče restaurací. Svařák za 109 Kč jsem teda v Česku ještě nezažila. Ale na druhou stranu se mi oba dva areály moc líbily, trasy se dají různě kombinovat a sjezdovky jsou tak akorát prudké a široké. Jen těch lidí, kdyby tolik nebylo. Těmto areálům vládnou cizinci, všude je slyšet samé cizí řeči a dokonce i obsluha v restauraci na nás mluvila anglicky. Každopádně doufám, že se sem ještě někdy podívám, kéž by příští zimu bylo víc sněhu, míň tepla a víc jasno. Azuro si ani snad už ani nepřeju, to by bylo moc 🙂