Už je to pět dní zpátky, co jsme vyrazili na výšlap na Jizeru a k Protržené přehradě. Ještě nikdy jsem na těchto místech nebyla a tom mám Jizerky celkem prochozené, protože jsme sem jezdili jako malí pravidelně na dovolené. Příroda si pro nás nachystala sněhovou nadílku. Sněžilo skoro celý den, ale byli jsme rádi, že se ten sníh nezměnil v déšť. Část naší skupiny se vydala na Čihadla, ale já už jsem tam byla a výhledy v té mlze nebyly skoro žádné, tak jsme našli jiné místo, kde byla taky fajn vyhlídka podobná dost té na Čihadlech.
Cestou jsme viděli několik vodopádů.
Nejvíc radosti ze sněhu měli určitě pejsci, kteří pořád pobíhali po lese a honili se.
Dřevěné chodníčky jako z pohádky… na konci nich bych si dokázala představit třeba perníkovou chaloupku.
Klečové louky… rozhled podobný jako na Čihadlech.
Když chcete po psovi, aby se vám díval do objektivu a ono to nejde… 😀 A pak že je tvrdohlavá jen kočka. 😀
pohled z Jizery (1122 m.n.m.)
Nahoru to celkem klouzalo a dolů jsme jeli raději po zadku..
Vrchol jak ze severního pólu… fakt jsem byla v šoku, jak se může krajina tak rychle proměnit z podzimního hávu na zimní…
Jizera zdola
Protržená přehrada
Tady se už počasí umoudřilo. Krömerova bouda měla zavřeno, ale byl tu samoobslužný bar. Jen by to chtělo něco teplého na zahřátí, nabízeli tu jen studené nápoje. Koupila jsem si aspoň zimní pohled.
K večeru přituhlo, ale i sluníčko se malinko objevilo. Byl to parádní výlet. Ušli jsme celkem 22 kilometrů. Když jsem přišla, dala jsem si horkou sprchu a zalezla na chvíli pod peřinu. Byla jsem příjemně unavená. :))
