Tak máme po pár měsících našeho Kocoura zase u sebe. Hurá! Hopsalka se do něj zamilovala a střežila ho po celou dobu, co jsme ho zaparkovali. Nebylo to jednoduché, museli jsme se otočit tento víkend v Liběchově hned dvakrát. Teď je potřeba jen jezdit, jezdit a zase jezdit!!! Mně nezbývá nic jiného, než se s ním též naučit řídit. Moje milá Fábinka si totiž s Kocourem vyměnila místo v servisu. Kéž bych si na Kocoura taky tak zvykla jako můj milý. Je to s ním dost jiné…
Poprvé jsme letos spali pod širákem. Při té příležitosti jsme zjistili, že nám je v našich spacácích v noci zima. Tak nevím, jak to pořešit, neboť půjčovny spacáků jsem nikde nenašla. A investovat tisíce do nových se nám nechce. Teď v létě spacáky ale budeme celkem hodně potřebovat. Co mám dělat?
Včera jsme po dlouhé době měli posezení s D. Upekla výborný jahodový dort s jahodami. Taky jsme spolu zašly na Újezd běhat, ale byly jsme obě unavené, navíc venku bylo strašné dusno, tak nám to moc nešlo…
Teď musím do konce června pořádně zabrat v druhé práci, mám odpracováno tak málo hodin…
Kocourovi zdar! Ať nám hlavně hooooodně dlouho nesvítí žádná kontrolka a jezdí jak po másle. 🙂