Tento týden mám za sebou tři veliké události, o kterých bych tu chtěla brzy napsat, dokud je mám v živé paměti. Vlastně nejde ani tak o netradiční akce, ale tím, jak se poslední rok omezil pohyb a provoz všeho, pro mě tyto věci byly něčím znovuobjeveným . 🙂 Naneštěstí mi úplně nefunguje technika. Tady v Praze nemám wifi připojení a data mizí jedna báseň. Navíc tu nemám ani svůj stařičký, ale věrný počítač, který si navzdory své vysloužilosti umí celkem obstojně povídat s mým „chytrým“ telefonem. Píšu slovo „chytrý“ v uvozovkách, protože můj telefon už dávno není chytrý a kdejaká aplikace do něj už ani nejde nainstalovat. Štěstí je aspoň to, že se mi podařilo najít bordó notebook, zaházený, zaprášený, ale funkční! Takže se tu nemusím spoléhat pouze na ten pracovní, který se dá kromě pracovních věcí použít asi jen místo podtácku pod hrnek, protože na něm jsou všechny stránky blokovány.
Dnes jsem se konečně odhodlala sbalit si plavky a vyrazit do bazénu. Plavu v bazénu asi po 10 měsících! Myslím, že jsem naposledy byla plavat ve veřejném bazénu někdy v srpnu. Ano, v říjnu jsme se ještě koupali na Tenerife, ale to už měly bazény u nás v Česku zavřeno. Pak nastala dlouhá pauza. Šla jsem dnes na Šutku. Měla jsem to tam ráda. Aquapark však teď rekonstruujou, takže je celá jedna skleněná strana pokryta černou plachtou, což mi připadalo během plavání takové temné. Moc světla do bazénu neproniklo. Ale což, důležité je, že jsem si mohla zaplavat. Dala jsem asi čtyřicet padesátimetrových bazénů, ale zbytečně jsem se nepřepínala. Vím, že musím nejdříve zase volně, stejně jako v běhu, když máte pauzu. Taky jsem si skočila pětkrát šipku, ou jé! A vedle sebe slyším nějakého dědu, jak radí vnoučatům, že to tam musí pořádně zabodnout, když skáčou…jinak je nevezme v létě s sebou na Krétu. Musela jsem se pousmát.
Strašně rychle to ve vodě uteklo a když jsem se konečně rozplavala, musela jsem odejít, protože mi už nezbýval čas. Kéž bych se brzy dostala i do bazénu v Boleslavi. Tam mají i aquapark v provozu. Šla bych i na tobogán a skluzavku a taky do vířivky! Vím, že tak často chodit plavat asi nebudu, jen výjimečně, protože kdo by si dobrovolně nechával šťourat nos. A očkování v nedohlednu. Teď v létě je nám však tolik vodních ploch volně k dispozici…bez žádných omezení. Ale jsem moc vděčná za to, že jsem se opět mohla ponořit, odrazit, nechat se unášet….o:) Běh je sice fajn, ale na plavání prostě nikdy žádný jiný sport mít nebude. S tím si jsem naprosto jistá. 😉
