Včerejší zkouška našeho sboru byla úžasné pohlazení na duši. Vždycky se ocitnu ve světě, kde nejsou žádné starosti a trápení, ale kde je jen povznášející hudba. Baví mě to. A baví mě taky poslouchat ty příběhy našeho sbormistra. Už tuto neděli nás čeká koncert. Bude to kromě červnové pěvecké soutěže v Olomouci naše jediné jarnoletní vystoupení. Kéž by to vyšlo a přišli se podívat i mí blízcí. Vždycky mě to moc potěší.
Jinak jsem pořád v pracovním módu, i o víkendech. Róza mi občas vyšplhá na klín a přijde se podívat, co dělám, ale většinu dne prospí. Máme nějakou jarní únavu. Ale pořídila jsem si nové botky na běhání, tak snad mě to dokope jít častěji běhat. Aspoň obden by to chtělo…
