V hlavě mám dlouhý seznam, co bych chtěla udělat, ale k ničemu se vůbec nedostanu a hrozně mě to štve. Jsem ráda, když se ráno jakš takš probudím, přebalím, obléknu nás obě, vyperu, vyžehlím, uvařím něco k snědku, obstarám kočku, vyjdu na chvíli ven a je zas večer. Zmáhá mě hodně péče o dvě domácnosti. Chybí mi energie na to, abych ještě něco večer začla dělat. Usnu většinou ještě před desátou a v noci dokolečka vstávám a zase usínám a ráno jsem zas totálně vybitá. A tak je to každý den. Chtěla bych se věnovat němčině, chtěla bych zas mít kurzy švédštiny, chtěla bych chodit plavat, chtěla bych jít běhat, potřebuju nutně přeinstalovat počítač, protože je děsně zahlcený a přestává se mnou spolupracovat, chtěla bych vyvolat fotky do alba, už je mám připravené, ale nemůžu najít vhodný podnik, kde by mi je vyvolali, když je totiž nahrávám někam přes počítač, většinou to celé klekne, chtěla bych se věnovat zarostlé zahradě… je toho ještě mnohem víc, co bych chtěla a mám strach, že až začnou hnusné podzimní dny, bude to ještě horší. Teď aspoň můžeme chodit ven a jakš takš se s někým vídáme, ale až budou plískanice, bude to ještě víc na mozek.
