Paule Pizolka oder Eine Flucht durch Deutschalnd je kniha, kterou jsem četla víc jak měsíc. Zaujala mě v zahraniční knihovně v Brně, a protože mám ráda příběhy z druhé světové války, tak jsem si ji půjčila. Kniha nabízí pohled na druhou stranu barikády- na to, jak viděli válku někteří Němci. Hlavní postavou je šestnáctiletý Paule, který uteče z výchovného tábora, když má být nasazen do boje za Hitlera. Paulovi se nelíbí totiž šikana v táboře a s celou válkou, kterou vede Německo, nesouhlasí. Dále tu vystupuje dívka Ulla, kterou Paule potká při návštěvě lékaře. Je potěšen, že může mluvit s někým mimo tábor a do Ully se brzy zamiluje. Společeně s Ullou se vydá na cestu do Duisburgu, při cestování se musí ale odloučit. Oba jsou zraněni, Ulla tak moc, že musí být převezena do nemocnice. Její ruka zachránila Paulemu život, kdyby ho střepina zasahla o kousek výš, nežil by už. Paule jede tedy do Frankfurtu za svým otcem Juppem. U něj chvíli pobývá, ale je to tam hodně nebezpečné. Všude probíhají velké nálety. Paul pořád myslí na Ullu a volá jí. Po nekonečném čekání Ulla konečně zvedne sluchátko a oba obnoví kontakt.
Pro Paula existuje jedna možnost, jak utéci válečnému běsnění.. a to sice na statek, kde bydlí přítel Paulova otce. Paul jede přes Duisburg, věří, že se Ulla k němu přidá a oba budou spolu spokojeně žít na statku. Jenže v Dusiburgu se nepohodne s Ullinou matkou, která věří v Hitlerovo vítězství. Zakáže oběma kontakt. Paule při jednom náletu ukradne v pekařství chléb, je zatčen a protože nechce udat své údaje(kvůli útěku z tábora), je přesunut do koncentračního tábora Möhringen. Zde si prožije nesmírné peklo, ponížení, bolest. Jediné, co ho drží nad vodou je to, že se shledá s Ullou. Paulovi se nakonec podaří z tábora utéci, s Ullou se oba dostanou na onen statek, všechno už vypadá nadějně, jenže jim společné štěstí překazí žárlivá dívka, která nosí poštu na statek. Udá Paula svému otci, který je nacista, a tak musí Paule s Ullou utíkat dál. Utíká s nimi ještě jeden Francouz, který na statku pracoval a chce se dostat ke své ženě. Druhý sedlák, který je rovněž přítel Paulova otce je už ale nepřijme, má strach. Poradí jim jen cestu, kudy se dostat do Holandska.
Kniha má dramatický konec…Na cestě potkávají vojáka, který je nechce pustit dál, chce za výměnu na chvíli půjčit Ullu, ale to se už Clemens(Francouz) na něj vrhne. V tom přiletí spousta bomb, zasahne Paula, možná i Clemense.. nebo tomu ublíží ten voják. Ulla se k němu přižene a začne ho ošetřovat, ale marně. Paule i Clemes jí umírají před očima a ona zůstává sama v lese uprostřed bojiště.
V knize najdete snad všechno.. radost, štěstí, přírodu, pocit svobody, romantiku, smutek, strach, smrt…je to velmi emotivní a pořád mi nejde na rozum, proč to zrovna takto ten autor zakončil..