Dostali jsme ještě jeden svatební dar. S kamarádkou jsme se neviděly strašně dlouho, tak konečně jsme se minulý týden sešli v divadle na představení, kde hrála. Prý jí to už hrozně dlouho mňoukalo doma ve skříni. Ta je krásná, což? 🙂
Jen Róza si na ni bude muset trochu zvyknout. Tvářila se ke kočičce nedůvěřivě a dokonce na ni začala mňoukat. Inu bere za svou konkurenci i keramickou kočku. To je ale trdlo! 😀
