Neočekávaně jsem byla včera v kině se svojí lektorkou švédštiny. Hodinu předtím jsme si daly v kurzu úvod k Bergmanovi, a pak následoval v kině Atlas film Trespassning Bergman. Tento snímek byl uveden včera v České republice úplně poprvé. Zajímavé je, že se na něm podílel česko-švédský režisér Hynek Pallas.
Jedná se o dokument, který zachycuje nejdůležitější filmy z Bergmanovy tvorby, nahlíží do zákulisí Bergmanova života, co zrovna prožíval, když vymýšlel který film, z čeho se inspiroval atd. Režiséři tohoto dokumentu pozvali herce i další známé režiséry, které Bergman nějak ovlivnil. Jejich jména vybrali z videotéky, kterou měl Bergman u sebe doma. Napsali každému režisérovi e-mail s tím, že jeho film má Bergman doma v poličce.. Odepsalo jich hodně. Přesto bylo velmi těžké domluvit si schůzky, když někdo byl pracovně vytížený a k tomu ještě bydlel na druhé straně zeměkoule.
Bergman mě zaujal už jako samotná osobnost. Fascinuje mě to, že si nechal vybudovat dům na opuštěném ostrově Fårö, kde strávil víc než 40 let svého života. Je skvělé, že se režisérům dokumentu podařilo dostat do Bergmanova domu, že tam měli možnost pozvat i další režiséry a natáčeli tak rozhovory přímo v centru všeho dřívějšího dění.
Na jednu stranu to muselo být na Fårö úžasně inspirující. Čítárna s výhledem na moře, kuchyň s výhledem do lesa.. jen mě děsí trochu to, že tam Bergman asi pobýval sám. Na ostrově i natáčel filmy. Doteď tam můžeme najít pozůstatky po kulisách a různých pomůckách. Některé místnosti Bergmanova domu se na kameře neobjevily a je tomu tak dobře. Ne vše se musí ukázat. Je dobře ponechat kolem této osoby trochu tajemna. Už to, že ukázali jeho záznamy z nočních můr, které si psal na noční stolek, nebo tajné znaky, které měl na ledničce, případně na lesklé tabuli, je velký zásah do soukromí.
Je dobře i špatně, že jeho dům je veřejnosti skrytý. Paní, která se o dům stará, nechala vše v původním stavu, tak jak to tam zanechal Bergman v roce 2007, kdy zemřel. Co s ním bude? Není tam žádné muzeum. Jen výjimečně se dostanou vybraní jedinci- většinou vědci a odborníci na film do Bergmanova domu. Jsem ráda, že jsem aspoň prostřednictvím tohoto filmu do toho domu nahlédla.
Inspirovalo mě to hodně k tomu, abych si stahla vícero Bergmanových filmů. Bohužel to není tak lehké je někde sehnat. Dosud jsem viděla s kamarádkou jen Scény z manželského života, ale ráda bych se podívala i na Fanny a Alexander a Léto s Monikou. Léto s Monikou byl v tehdejší době velký odvaz.
Líbí se mi, že Bergman není zaujatý jen jedním odvětvím, že tvoří veselé i smutné příběhy. Zabývá se vážnými tématy jako je Bůh, filozofie, život, ale i přitom v jeho filmech vládne i vtip a humor. Jeden z režisérů v dokumentu řekl, že Bergman tak trochu ve svých filmech komunikuje sám se sebou. Ano, důležité je to, aby to diváky bavilo a chodili na něj, ale ve skutečnosti tak zobrazuje hlavně sám sebe, svoje názory a pocity, svůj život.