Rubrika: Moje cesty

Sláva nazdar víkendu, už jsem zase tu! Tentokrát se chci věnovat tématu, o kterém se poslední dobou dost často mým blízkým zdá. Mně tedy bohužel ne (aspoň o tom nevím), ale D. i můj milý mi za poslední týden několikrát vyprávěli, že se jim zdálo, že jsme byli někde u moře. Není to ani měsíc,…

Po čem se mi stýská z Lisabonu? po zvonících žlutých šalinách a po lanovkách plazících se do strmých kopců po noční dobrodružné jízdě dvacet osmičkou (opravdu jsem si připadala jak Annett Gröschner zvědavě pozorující okolní dění) po teplých křupavých pudinkových košíčcích… ano po těch jsem se mohla utlouct!… určitě je doma také zkusím udělat 🙂…

Po čem se mi bude stýskat z Madeiry? po oranžových všudypřítomných „kolibřících“(strelíciích) po jedenáctém patře a výhledu z něj na široširý oceán po tancování swingu před bazénem po vínových dýcháncích ve čtyřech na balkónu, které končily pozdě v noci po kočičí bandě u levády nad hotelem po černé přítulné kočičce Bertičce po hořkoslané chuti oceánu…

V pátek jsem vyrazila na kole na místo, kam chodím ráda relaxovat. Už jsem ho tu kdysi představovala, ale ráda se na Hradišť pořád vracím. Letos jsem se nahoru na rozhlednu dostala poprvé. Když jsem se tu stavovala na jaře, byla rozhledna zamčená. Hradišť je snad od nás ještě blíž než Vrátenská hora. Zdálo by…

Že by rozlučka? Tak trochu.. ale především netradiční výlet za oslavami 130. výročí lomů Mořina. S mými nejbližšími jsme se vydali na jízdu motorákem z Mořiny do Nučic a zpět, pak na pouť po dlouhatánském podzemí, které vede až k lomu Malá Amerika a nakonec jsme si prohlédli obří nákladní auta, bagry, Tatry, u kterých…

Ohře, už je to víc jak 14 dní, co jsme Tě spluli. Bylo to s Tebou náročné, ale zároveň báječné! Zpětně si uvědomuji, jaké jsme měli obrovské štěstí na počasí, že nám vesměs svítilo sluníčko a že jsem se mohla v tom teplu v Tobě vykoupat, i když hluboká teda zrovna moc nejsi, Ohře. 🙂…

Včera jsme si udělali navzdory dešti malou projížďku po Kokořínsku. I v dešti má náš milovaný kraj jisté kouzlo. V Nosálově jsme se dočkali aprílového počasí, přičemž jsme byli svědky vzniku obří dvojduhy. Takhle velkou duhu jsem snad ještě nikdy neviděla! Bylo to úchvatné! Roubenky, Bezděz, který je vidět široko daleko, temné lesy, rybníky a…

Po roce jsme opět sedli do kánoe a vydali se na vodu. Tentokrát jsme sjížděli Ohři. Počasí nám vyšlo perfektně. Ohře je mnohem víc kamenitá než Berounka a člověk musí dávat velký pozor, aby se někde nezasekl. Také tu je spousta peřejí a peřejek a několik jezů. 🙂 První den jsme vyjížděli ze Sokolova. Před…

Našli jsme Rozárce v Lokti ženicha. Myslím, že se k ní náramně hodí. 🙂 Srst má podobně dlouhou jako ona, ocas sice trochu méně chlupatý, ale a rozměrově si myslím, že by byli úžasný páreček. A ten jeho výraz je s Rozárkou dosti podobný. Také má linky jako Kleopatra a světle žlutá kukadla. No moc…

Poprvé v životě jsem si vyzkoušela jet lůžkovým vozem. Takovou dálku jsem vlakem nikdy nejela. Naštěstí jsem s sebou měla odborníka na vlaky, proto jsem se cítila bezpečně a v pohodě. 🙂 Cesta byla opravdu dlouhá, ale zde bych určitě vyzdvihla citát „I cesta je cíl.“ Každou chvíli jsme se kochali, fotili a žasli nad…