Rubrika: Kočka na každý den

Tomu se říká, když si dvě kočky rozumí. 🙂 Kulička už nemá límec, očičko už vypadá zahojené, tak snad je to s léčbou na dobré cestě. Dost jí otrnulo a už jsem viděla několikrát, jak se spolu s Hopsalkou packují. Je to ale jenom z legrace, nic vážného. Jinak leden je hezký, i když stres…

Tak jsme to totálně uvěznění sněhem. Ještě včera odpoledne jsem věřila v to, že dnes ráno pojedeme na plavání, ale dnešní noc mě utvrdila v tom, že mám raději zůstat doma. Sněží a sněží a sněží a nepřestává. Napadlo od včerejška tak půl metru. Auto pod sněhem, na silnici závěje a první rolba kolem nás…

Obě kočky si ustlaly na kočičí šále a medvědím overalu. Mají se rády, jinak by spolu takto nespinkaly. Pořád teď čekám, kdy mi zavolají z veteriny, co že to má Kulička za nemoc. Už aby se toho konečně zbavila… Včera jsme poznaly nového mimikamaráda. Byly jsme s ním na Mělníku v jedné kavárně s dětskou…

Tak se cítím po svátcích totálně utlumená. Vůbec nic se mi nechce, maximálně něco připravit k jídlu, pohrát si s naší maličkou a podívat se na pěkný film. Nevím, jak budu znova najíždět do starých kolejí. Vlastně staré koleje ani nemáme, protože každý týden je jinačí a mně připadá, že mám míň a míň volnýho…

Tak tu máme pár dní mezi svátky, kdy někteří chodí do práce a jiní se snaží dohnat domácí práce a úklid jako já. Od včerejška jen per a peru a čeká mě žehlení a myslím, že tu hromadu prádla nevyžehlím ani do Nového roku. Jak jsem psala minule, že se těším, až nikam nepojedeme, tak…

Slunce, slunce, už mi vážně chybíš. Každý den se budím do mlhy, která celý den přetrvává a mám pocit, že je skoro pořád jen tma. Nechápu, jak to můžou zvládat lidi ve Skandinávii, za polárním kruhem… Střídavě čtu a vařím, dělám němčinu a ještě mě čekají tři perné dny nabité akcemi a stěhováním a taky…

Konečně jsem se dočkala toho slavnostního okamžiku, kdy jsem na stůl mohla dát kočičkový ubrus. Hopsalka má teď mimikry. 😀 Včera jsme měli první návštěvu a bylo celkem hezky, tak jsme se vydali i na dvouhodinovou procházku. Jen škoda, že není sníh, byla by ta krajina mnohem hezčí. Dnes jsem začala péct cukroví, ale bude…

Končí listopad, měsíc velkých pokroků. Můj milý má dnes svátek, ale vím, že je to pro něj dost smutný den, protože mu odešel jeden z jeho velmi blízkých lidí. Od včerejška máme doma teplíčko a je to pecka! Našla jsem při hrabání v garáži šiškový věnec, tak jsem ho předělala na adventní. Aspoň nám neopadá!…

Vzácný to okamžik, kdy se podařilo naší malé holčičce usnout po obědě. Chtěla bych nám konečně vybrat fotky do alba. Aspoň jsem všechny fotky přetahla z mobilu na disk a doplnila jsem zápisky do deníčku. Ale potřebovala bych na to víc času. Kéž by se mi to podařilo do Vánoc nějak sesumírovat a objednat. Do…

S listopadem se pomalu vytrácí barevný podzim a krajina se mění v nevlídnou šeď. Slunečních dní je míň a míň, ale když přeci jen jsou, snažím se aspoň chvíli strávit venku. I když jsem ospalá a bolavá a vůbec se mi nikam nechce. Každým dnem mi připadá, že se dostávám ve všem do stále většího…