Tomu se říká, když si dvě kočky rozumí. 🙂 Kulička už nemá límec, očičko už vypadá zahojené, tak snad je to s léčbou na dobré cestě. Dost jí otrnulo a už jsem viděla několikrát, jak se spolu s Hopsalkou packují. Je to ale jenom z legrace, nic vážného.
Jinak leden je hezký, i když stres neubyl. Stihla jsem jednou s D. vyjet na běžky. I když se jednalo asi jen o hodinový výlet, moc jsme si to užily a zavzpomínaly na staré časy, kdy jsme se na poli na běžkách fotily asi před pěti lety.. ve stejných kuliších i bundách. Vůbec jsme se nezměnily a přece se toho tolik změnilo kolem nás… Dnes jsme poprvé s mojí maličkou vyzkoušely sáňky a těšíme se, že si snad sněhu ještě užijeme. Plánujeme krátký výjezd na hory. U nás to zatím taky vypadá jak na horách, ale sníh se dost máčí a pokud ještě nepřipadne, už to nebude ono. Poslední dny jsme zažili taky moc pěkné miminkovské návštěvy a miminkovské dýchánky, tak jsem ráda, že jezdíme do společnosti. Je to prima a člověk pozná nové lidi, s kterými by se jinak nikdy nezačal bavit. 🙂
