Tak se zas týden s týdnem sešel a já si vzpomněla na blog. Tolik se toho událo. Přitom dovolenou jsem si vzala jen v pátek. Jako by to byl minimálně týden a ne tři velmi intenzivní dny. Vystřídali jsme od pátka tři různá místa k přespání. Bylo to pro nás velmi náročné. Celý minulý týden jsem byla tak znavená, že jsem si musela po práci vždy lehnout. I teď jsem unavená, ale věřím, že už budu moci dělat i svou druhou práci. Že načerpám novou sílu. Ale musím ještě odpočívat.
V sobotu jsme měli tu čest zúčastnit se jedné pěkné svatby. Naše milá sousedka se vdávala. Nebylo to nikde v okolí, nýbrž až u Zlína. Vybrali si krásné prostředí uprostřed přírody. Byla to klidná svatba, stihli jsme si popovídat nejen s nevěstou a ženichem, ale i s jejich kamarády a bývalými spolužáky. Taky jsme trochu tancovali. Myslím, že je dobré, když se svatba koná na jednom místě a nikam se nepřejíždí. Ulehčí to tolik starostí. Byl to hezký den a počasí vyšlo na jedničku. Možná bylo až moc vedro. Přála bych si, aby ještě napadl sníh… aby byla vánice, aby se krajina ponořila do bílé peřiny. Aby mrzlo. Jenže to už se asi nestane. 🙁 Leda bychom si udělali dovolenou někde na severu. Popravdě se mi ale nelíbí vůbec tahle tepla… a ještě tak brzy na jaře….
V neděli jsme si mohli odnést kytičky, které zbyly z dekorace. Novomanželé měli vše sladěné do pastelových barev a moc jim to slušelo. Kytičky mi teď zdobí pokoj. Doufám, že dlouho vydrží a že je Róza nezačne okusovat. Zatím k nim jen čuchala. To by pak jinak blinkala pastelovou duhu. 😀
Zatím končím, snad se zas brzy ozvu, je to náročné a já nemůžu teď moc psát…
