Měla jsem víkend plný kultury. Pátek Semafor a představení Dobře placená procházka a dneska Bídníci v divadle Goja. Ty písničky mi pořád zní v hlavě. Myslím, že si je budu pouštět celý příští týden. 🙂 Bylo to moc hezké!
Včerejší den byl výživný úplně jinak. Stěhování, sázení, odvážení starých větví a trávy na obří hromadu na místní hřiště. Několik přeháněk. Bahno. Chodila jsem po domě s hardem a šůrovala, myla a utírala, ale myslím, že to ničemu nepomohlo. Špína je zažraná úplně všude. Dokud tu budou dělníci, nemá smysl moc to hrotit. Stačí jedno vrtání a jemný prášek je tu zas. Okna už jsem nečistila dva roky. Nemá to cenu. Až bude hotová fasáda, sundá se lešní, tak pak snad. Nechci dělat práci zbytečně. Stačí jednou a pořádně, ale důležitý je, aby to nějakou dobu vydrželo. Dát celou zahradu do pořádku, jó to bude taky ještě trvat. Aspoň jsem si našla malý kout, který jsem upravila dle sebe a kde je vidět trochu barev a jara. 🙂
Večer, když jsme měli převést věci do kontejneru, nám kleklo auto. Tak jsme řešili přes dvě hodiny co dál. Nic nemůže být bez problémů. :-DD Bylo to fakt dobrodužný. Únava mě zmohla tak, že jsem se svalila na zem na zaprášenou matraci z křesla, podepřela si hlavu jedním z pytlů narvaným oblečení a už jsem byla smířená s tím, že tu budem až do rána. No nakonec přijel náš princ na bílém koni. Respektive v bílém superbu. Už jsme nedoufali. Vyzvednul nás a jak jsme pak byli rádi za kousek tepla.
P.S. U nás na vesnici jsou krásně vidět hvězdy. Pokaždé se na ně nemůžu vynadívat. Jednu jsem viděla včera padat, když jsem šla čurat. Tak jsem si něco přála. Co kdyby pověry nelhaly..
P.P.S. Víte, že jsem nikdy v životě nenašla v trávě ani jeden čtyřlístek?
