Přínáším fotky z posledního zářijového dne, z víkendu, kterým jsme oslavili naše výročí. Zámek v Děčíně jsme nechtěli vynechat. Byli jsme příjemně překvapeni, že když vejde člověk do areálu zámku, ocitne se v úplně jiném světě. Hlavní náměstí, které hyzdí paneláky a kterým projíždí auta, se nám totiž moc nelíbilo. Na zámku jsme si ale připadali jako v pohádce. Vše tu je hezky upravené, čisté a květinové zahrady lákají k procházce. Měli jsme štěstí, protože poslední prohlídka začínala za 15 minut. Byl to okruh Zlatá léta děčínského zámku, při kterém jsme si prohlídli spoustu ložnic a soukromých pokojů. Já si pamatuji hlavně malované miniobrázky z cest s motivem Vesuvu a také v chodbě obrovskou trofej – hlavu losa. Ze zámku je krásný výhled na Labe. Mají tu pávy a dokonce tu bydlí jedna kočička. 🙂
Kočička se zdržuje v prostorách pokladen (je vidět též na pohovce :-D), ve kterých byla původně světnice, kde se narodil zakladatel Sokola Miroslav Tyrš. Kočičce je ale Tyrš úplně jedno, nezajímala se ani o nás, ale jen o čerstvý dlabanec ve své misce.
buk na nádvoří zámku
Nevím, co je to za bobule… snad jeřabiny?
Zvon se nám sice rozhoupat podařilo, ale nezvonil, protože se jeho srdce houpalo ve stejné frekvenci jako zvon samotný. Je to náročné… :-/
přilehlé zahrady a kostel Povýšení svatého Kříže
Dlouhá jízda, nejdelší přístupová cesta v ČR, má na délku 292 metrů, ale je to trochu optický klam. Když stojíte na jejím začátku, vypadá mnohem delší.
