Včera jsem si dala svůj okroužek přes Debř a Františkovu alej. Byl to pro mě balzám na duši. Sice jsem musela zvolit pomalé tempo, protože je venku pořád dost vedro, ale aspoň jsem se mohla kochat okolím. Obzvlášť mám ráda pohled na věž mšenského kostela, která je vidět zdaleka a ze všech stran. Na jedné z laviček, které jsem potkala, jsem nechala svůj malovaný kamínek. Nedavno jsem totiž testovala nové barvičky od kamarádky. Pak jsem sbírala na zahradě ostružiny, ale už jich moc nemáme. Aspoň na ostružinový koktejl to bude stačit. Potom jsem jela na sbor a měla jsem z toho dobrý pocit. Sice jsme měli kratší zkoušku, ale zvládli jsme toho projít… wow!
Úterý bylo taky skvělé, vyráběla jsem s kamarádkou a jejím přítelem sushi. Ještě nikdy jsem doma sushi nedělala. Kamarádka měla i speciální formy na sushi, ale jde to i bez nich. Můj milý sice při výrobě nebyl, ale přinesla jsem mu ochutnat a to se teda olizoval! Rozhodli jsme se, že to sushi přichystáme, až pozveme na menší oslavu i jeho mamku a ještě pana uč. Bude to překvapení! Můj milý totiž bude mít brzy narozky. To domácí sushi mi chutnalo snad mnohem víc než v restauraci! A člověk na tom navíc ušetří spoustu peněz. Jen musí mít k výrobě trochu času a trpělivosti. Ostatně moji kamarádi – mi připadá, že jsou celkem velcí gurmáni. 🙂 Jsem zvědavá, co na to sushi bude naše návštěva říkat.. 🙂
V pondělí jsem byla s Rózou na veterině. Nemohla jsem to už déle odkládat, protože jí zarůstaly drápy. Měla je už skoro zarostlé do polštářků. Já se sama bojím jí je stříhat, zvláště když kočka vůbec nespolupracuje. Naštěstí pan doktor jí pomohl a myslím, že se jí ulevilo, aspoň už noci tolik neřádí. Snad to tak vydrží.
