O víkendu jsem objevila novou kapelu Folque, která mi hned přirostla k srdci. Ona tedy není nová, je už ze 70. let minulého století, ale až teď jsem si jejich písně měla příležitost vyslechnout. Doteď sama nevím, jaké poklady se ukrývají na mém exteráku. Hned jsem v jejich písních poznala melodie od Asonance. Asonance norský text transformovala do českého, zatím jsem nezkoumala, jak moc přesně to bylo přeloženo. V norštině se mi to tedy líbí ještě mnohem víc, i když ne všemu rozumím. Další kulturní zážitek pro mě bylo představení Naši furianti, na které jsem dostala tip od našeho pana sbormistra. Nová inscenace je fakt zdařilá. Líbí se mi, že to bylo pojaté tradičním způsobem a že tam nejsou žádné moderní rušivé elementy. Navíc je to téma nadčasové. O vtipné momenty nebyla nouze. Určitě bych to každému doporučila, vstupenky jsou hodně vyprodané, ale ve 2. galerii snad místa ještě pořád bývají.
Jak jsem se tak těšila na náš koncert v neděli, tak se mi to úplně nevydařilo, jak bych si představovala. Bohužel jsem se před pár dny nahltala při vyklízení prachu a doteď mě to v plicích dráždí. Tabletky do krku mi pomohly jen trochu. A aby toho nebylo málo, tak jsem si včera zablokovala krk, že ho skoro neotočím. Ach jo. Kolem mě jsou všichni na hadry a už mě tím svým lazarstvím nakazili. Ale já se furt bráním! Nechci dopadnout jako všichni kolem mě. Šla jsem hned po práci plavat. To maloučko pomohlo. Ale v noci jsem se i tak nemohla pořádně otočit. Nepřetržitě si krk i záda nahřívám, ale zatím to nepovolilo. Prý to může trvat i týden. No potěš. :-/ Potřebuji být do soboty fit.
