Zítra to bude týden, co jsem podnikla trochu nucenou, ale radostnou procházku na Mělníku. Už v půl osmé jsem vyrazila k zámku, podél vinic směrem k mostu, kterým jsem se pak dostala až do Hořínského parku a k zámku Hořín. Nikde nikdo, a tak jsem se mohla kochat, fotit a slunit se. Zároveň jsem si vychutnávala kafe, které jsem si předtím koupila v automatu. Bylo moc dobré, což mě mile překvapilo. A hezky mě zahřálo, což jsem uvítala, protože ráno bylo ještě dost mrazivé.
I v Mělníku najdete červené střechy. Je to tou řekou, těmi vinicemi, kostelem a i uličkami… nemůžu si pomoci, ale Mělník mi připomíná hodně Znojmo. Mají toho hodně podobného.
Tam vzadu za žlutým domem leží soutok Labe a Vltavy.
Viktor Dyk a v pozadí Říp
Pohled na Vraňansko-hořínský plavební kanál a na samém okraji fotky je i soutok.
věž kostela sv. Petra a Pavla
Vila Karola, ve které sídlí knihovna.
Zámek Mělník a pomník Karla IV.
most Josefa Straky
Hned u řeky se nachází tento kočičí hrobeček. :,-( Je patrný už z mostu. Jsou zde pochovány minimálně dvě kočičky.
Je libo vjet do kanálu, nebo se vydat proti proudu Vltavy, či Labe?
Zdymadlo se bohužel opravuje, takže po něm nejde ani přejít na druhou stranu.
kaplička v Hoříně
Na střeše se vyhřívala tato krasavice. 🙂
Zámek Hořín vypadal celkem zaostale, přilehlé budovy byly rozbořené, nebo ve stádiu rozkladu.
Toto byl možná bývalý mlýn.
Bývalá hořínská hájenka mě na první pohled okouzlila.
Je na ní vyznačeno, kam až sahala při povodních voda. Škoda, že se v okolí hájenky nachází takový nepořádek. 🙁 Moc se mi líbil tento urbex.
Slyšela jsem, že se v zámku prý bydlí, ale nechce se mi tomu ani věřit. Měla jsem štěstí, že byla zrovna brána otevřená, ale šla jsem se podívat jen na okraj.
Pak mě čekala cesta zpátky. Byla to pěkná procházka, která mě bohužel stála jednu mou oblíbenou kočičkovou náušnici. Hledala jsem ji všude možně, ale ztratila jsem ji asi hned na začátku. Ach jo, moc mě to mrzí. 🙁
Mělník je boží, opravdu mám často takové deja vu, jako bych se nacházela v takovém menším Znojmě. Už se těším, až někdy vyrazíme přímo k soutoku. Asi budeme muset jet na kole, protože dostat se až přímo k soutoku není tak lehké. Zkuste se mrknout na mapu a uvidíte. 😀
Sice vynucený, ale nakonec krásný výlet, fotky pohlazení po dušičce, včetně černé krasavice m.