Je možný, že jsem přečetla letos opět 40 knih jako loni? Jak jsem si to mohla takhle stejně rozvrhnout? Je to náhoda. Vlastně mám teď přečtených za rok 2019 40 a půl knihy. Knížky, které jsem si chtěla už loni přečíst, zmizely ze seznamu. Mám je už zařazené ve svém čtenářském deníku. To mě těší. Samozřejmě, že přibyly nové. Ráda bych četla víc, nevím, zda zas přelouskám někdy 53 knih jako předloni. Ani čtenářské výzvy jsem se letos neúčastnila. Ono taky hodně záleží na tom, jak tlusté knihy člověk čte. A jestli čte i v cizích jazycích. Když budu počítat i tu nedočtenou knihu, kterou teď mám, sahla jsem letos sedmkrát po knížce v cizím jazyce. Z toho čtyřikrát po knížce ve švédštině a třikrát po knížce v němčině. Jsem ráda, že jsem se konečně naučila číst švédsky bez pomoci slovníku. Velkou zásluhu na tom mám moje lektorka.
Náramně mě oslovila knížka 151 dní Pacifickou hřebenovkou od Lucie Kutrové. Hodnotila bych ji jako jednu z nejlepších, které jsem letos četla. 🙂
Hned za ní bych dala určitě Pěšky mezi budhisty a komunisty od Ladislava Zibury.
Zajímavá knížka s neobvyklým tématem byla určitě Made in Sweden od Anderse Roslunda a Stefana Thunberga.
Jako nejhrůznější knížku bych označila Mengeleho děvče od Violy Stern Firscherové a Veroniky Homolvé Tóthové.
Jako nejbláznivější knížku z těch, co jsem letos četla, bych označila Borta bäst od Sary Kadefors.
Nejnudnější knížka byla určitě Nejlepší víkend od Patrika Hartla.
A jaké knihy bych si chtěla přečíst příští rok? Určitě Prázdniny v Evropě od Zibury, ty mám už doma nachystané..pak také Busny Tam a Zpět, Chlapec na bedně, knížka která se moc líbila mému dědovi a spousty dalších. Ráda chodím do knihovny a vždycky mě tam nějaká knížka zaujme. Ráda bych se pustila zas do nějaké fantasy literatury, tu jsem letos trochu flákala. 😉