Ohřívaná večeře
Matka se ptala syna vojína, který právě přijel na „dovolenou“: copak máte hochu v neděly k večeři na vojně?
Syn: Večer se přitlačíme břichem na kamna a ohříváme to, co jsme měli k obědu.
Láska
Jaká je láska zlá
když miluji jednu dvá
jeden ji miluje druhý ji podvede
a pak ji nechají oba dvá
Otazká!!
Proč jsi tak smuten příteli,
když vůkol vše plesá,
my všichni jsme tak veselí
proč v oku tvém je rosa.
Nechte mě být kamarádi,
neb žal můj tím více vzniká
měl jsem jít na rande
a mám kasárníka.
Sepsáno v Kozinových kasárnách
Některé poklady leží desítky let neobjeveny nikým… čekajíc, až nastane ten správný okamžik.
Tak jako deníček z vojny, jehož první stránka byla popsána v roce 1927.
Tak si říkám, kdo asi po mně bude číst moje zápisky? Taky je někdo někdy znovuobjeví? Nebo skončí v kamnech, či na skládce?