Ležím v posteli a nemám absolutně sílu něco dělat. Přituhuje. Možná spát by šlo lehce. Jenže mě pořád hlodá v duchu fakt, že v úterý jdu na zkoušku ze syntaxe a že se musím připravit. Snad zítra bude líp. Prý třetí den hladovky přestává mít člověk hlad. Myslím, že druhý den je nejtěžší, protože na mě útočí všemožná jídla v kuchyni i venku a je tak těžké jim odolávat.
V práci jsme dnes měli zase problémy, ale prý je to tím, že se s novým rokem spousta věcí změnila. Zato jsem ale přišla na další nové nápady, protože jsem se dala do řeči s lidmi, s kterými jsem dnes jezdila.
Přišla jsem na dvě písničky, které se hned vložím.
Sluníčko mi sice dnes dodalo trochu energie, ale jinak jsem hodně unavená. Asi to vidím na spánek po večerníčku.
Pročítám si různé recepty a těším se, až upeču mufiny. Pak se taky těším, že ochutnám suši, že zajdem na báječné italské jídlo ze slevomatu, že si dám medovinku, no a taky čokoládu. Jídlo je moc krásné, možná se vám zdá, že mi hráblo, ale až když člověk nemůže jíst, tak si uvědomuje, jaký požitek to pro nás vlastně je..
