Pár fotek z hor. První dva dny jsem nefotila, protože jsem se bála, že zas něco provedu s foťákem, ale nakonec jsem se odvážila a foťák to dokonce přežil. Asi to bylo tím, že jsem ani jednou neupadla. Sice jsem jezdila občas dost pomalu(zvláště ke konci, když jsem byla už hodně vyčerpaná), ale boule, hluboký sníh i plotny jsem nějak přečkala.
Co se mi moc nelíbilo, bylo to, že se Italové moc nenamáhali a sjezdovky byly často neupravené. Já, která jsem zvyklá na urolbovaný koberec, jsem trpěla. Ale většinou níž už to celkem šlo.
Kostel v Tarvisio
Co se mi naopak líbilo, byly skály a okolní vysoké hory, kde sídlili černí ptáci. Jako z nějaké knihy..pohádky. bylo to fakt působivé. Na vlecích jsme taky vůbec nečekali a celkově bych řekla, že tamní sjezdovky jsou poloprázdné.
Pohled do údolí
Zezdola jsme přijeli.. ty hory mají něco přes 2000 metrů
