Po dlouhé době jsem dnes shlédla v televizi tuto pohádku.Patří mezi mé nejmilejší.Už od čtyř nebo pěti let,kdy jsem ji viděla poprvé.Zjistila jsem,že ji dnes vnímám tak trochu jinak.Ne jen jako pouhý příběh..To mi ale nebrání v tom,abych se dobře bavila.Naopak!Smála jsem se každou chvíli!Některé dialogy už znám zpaměti.
Čertík se mi odjakživa moc líbil.Malý,chlupatý,hubatý..a hlavně jak se umí krásně proměnit v drobné jiskřičky a někam uletět.To mě vždycky hrozně fascinovalo.Chtěla bych něco takového taky umět 🙂 U vodníka mě fascinuje,jak umí chodit po vodě.To bych si taky chtěla někdy zkusit.
Žán je srandovní.Nejvíc se mi líbí jeho mluva.Jak pořád prokládá věty francouzskými a německými slovy.Když spadne do rybníka,jak křičí :“Hilfe!“ 😀
Ěliška je moc hodná,prostá,hezká.A chytrá.Zato Jindřich!Tak naivního kluka jsem fakt ještě neviděla.Pořád vyhlíží nějakou princeznu,zatímco má Ělišku přímo před očima.Snad skoro do konce věří,že v tom rybníku vážně nějaká princezna je a že za úplňku bude zpívat jí.Možná,že ho i překvapilo,že se na hladině rybníka zjevila Ěliška a né ta jeho vysněná princezna..Naštěstí si to uvědomí včas,dokud ještě není pozdě..Opravdu jim to spolu moc sluší,jak jsou oba kudrnatí 🙂
Písničky z této pohádky si často zpívám.A nějaké umím i na flétnu.Líbí se mi,jak to celé hezky dopadne.
