Už rostou. A nemám na mysli houby. Cestou na koupaliště jsme objevili úžasná zákoutí s ostružinami. A tak jsem se včera odpoledne vydala na procházku vybavena nádobami na lesní poklady. Asi bych si měla někde sehnat bandasku, protože v hrnci a měkké plastové krabici se to nese špatně. Nejdřív jsem se koncentrovala na malé ostružiny a až úplně na závěr jsem objevila z druhé strany stezky ty největší a nejsladší plody. Práce to byla fakt na dlouho, připadala jsem si jako Šípková Růženka, ale uklidňovalo mě to.
A co teď se sklizní? Inu zpracování bylo kupodivu rychlejší než samotná sklizeň. Udělala jsem ostružinovobanánový koktejl, ostužinovou zmrzlinu, puding s ostružinami a můj milý mě přemluvil, abych ještě část nechala jen tak na uždibování v ledničce.
Část jsem také nechala na plechu a plody suším u nás v domečku. Mám totiž v plánu udělat domácí čaj ze sušeného ovoce. Jsem zvědavá, jestli se povede. 🙂