U příležitosti dokončení svého deníčku z putování po Českém středohoří vydávám příspěvek o zřícenině hradu Košťálov. Je to místo, které má neskutečnou atmosféru. Určitě bych ho zařadila mezi jedno z nejhezčích míst, které jsem kdy navštívila. Přišli jsme sem těsně před západem slunce, strávili jsme tu nahoře jednu noc a zažili jsme tu východ slunce…
Dnes a zítra, tady a teď
Dnes mě čeká posledních asi 10 kilometrů. Ale to dám. Musím. I kdybych měla padnout. Čeká mě potom spousta náročných přesunů. Ale podívám se skoro po roce do svého milovaného Brna a potkám tam pár kamarádů. A taky se mi zítra splní sen…snad. Bohužel všechno hezké je vyváženo něčím hnusným. Je to tak vždycky, bez…
Noční Mšeno
Noční procházky po Mšeně, kdy na ulici není ani živáčka, zbožňuju. Nebylo nám ani teplo, ale ani zima, foukal takový mírný vánek… a hlavně… ta fontána uprostřed náměstí… je krásná! Jak šumí, jak v ní ta voda proudí… já vím, pro někoho může být moc malá, ale sem do Mšena náramně pasuje! Jak zurčí ta…
Úplně vyčerpaná
Mám skvělou fotku z tohoto víkendu, kde jsme jako rodina. Je to moc povedená fotka, ale sem ji dávat nechci. Chtěla bych ji nosit u sebe v hlavě na památku. Místo toho přidávám momentku z kuchyně. Hopsalka je všude královnou a má do domu neomezený přístup. Stále čekáme na lišty. Jak nám ty pitomé lišty…
Šaty
Myslela jsem, že už je nikdy na sebe neobleču. Zůstaly zapadlý úplně vzadu ve skříni na tom nejzazším ramínku. Jak já ty šaty nenávidím.. přitom jsou to „jen“ šaty… za nic nemůžou…a nic by se nezměnilo, i kdybych si místo nich vzala něco jiného.. A tak se po šesti letech bohužel znovu podívají na svět….
Hopsalka na příjmu
Hopsalka to dneska vzala v práci za mě. Hrnula se do ní víc než já. Teď tu vedle mě leží a pomáhá mi svým vrněním dočkat se konce směny. 🙂 Září je čas narozenin…hned tři lidi z mých nejbližších je slaví. Dostala jsem nakázáno od svého milého, že mu mám pogratulovat až po sobotním závodě,…
Naše nejen sportovní plány
Jeden den je tichý a klidný a druhý den ze z toho šrumce můžeme po…. Prostě je to jak na houpačce, přitom od října bude zas spousta věcí úplně jinak. Ale vlastně jsem ráda, když se v práci něco děje, aspoň to pak rychleji utíká. Babímu létu se zatím moc nedaří a já mám pocit,…
Rozárčina rakouská sestřička
Už dlouho jsem slibovala, že tu představím kočičku, která jako by Rozárce z oka vypadla. Potkali jsme ji na jedné zahrádce v rakouském Tauplitzu. Měla zrovna u sebe nějakou myšku, s kterou si hrála. Přitom ji ne a ne zakousnout. Občas na ni úplně zapomněla a lísala se k nám. Chtěla podrbat. Rozárka je trošku…
Můj soukromý půlmaraton
Tak jsem ještě tu. Přežila jsem to. Kupodivu to nebylo tak strašný, jak jsem čekala. Škoda. Abych se dočista oddělala, musela bych uběhnout ještě o kus víc. Uběhla jsem včera svůj první půlmaraton z Prahy do Kralup nad Vltavou. Zjistila jsem, že jsem uběhla ještě o kus víc, než měří oficiální půlmaraton, totiž když počítám…
Berg Loser
Na Loser jsme se vydali v pondělí 15. srpna. Je to o trošku nižší hora než Traweng, má 1838 m.n.m. Mně se cesta nahoru líbila, byla méně náročná než šplhání na Traweng. Možná mi ale pomohly hůlky, které jsem hojně využívala. Loser je celkem hodně populární, takže jsme bohužel na vrcholu narazili na dost lidí….