Lúmenka mě inspirovala k napsání tohoto článku. Jaro je pro mě kritikcké období- nejen kvůli zkouškám a hnusnému počasí. Jsou dny, kdy se spojí víc nepříjemných věcí dohromady a je to špatné, skoro neúnosné. Přesto je tu každý den spousta drobností, z kterých by se mohl člověk těšit. Ani si jich často nevšimnu, jsou pro mě samozřejmé. A nebo je už tak nevnímám. Tady je několik věcí, které mi projasní den.
Potěší mě, když..
Když nemusím vstávat brzy ráno do školy.
Když za mě někdo umyje a utře nádobí.
Když má Rozárka přítulnou náladu.
Když nemusím zapínat mobil celý den.
Když nemusím vstávat podle budíku a mám tolik energie, že můžu kácet stromy.
Když musím vstávat podle budíku a přesto jsem dosyta vyspaná a mám tolik energie, že můžu kácet stromy.
Když objevím ve schránce pohled nebo dopis.
Když je k snídani koláč.
Když si můžu vzít na sebe sukni.
Když můžu být na notebooku jen takovou dobu, jakou chci a ne jakou musím být.
Když objevím napínavou knížku, od které se nemohu odrthnout a od které se nemusím odtrhnout.
Když skočím do bazénu šipku a plavu pod vodou.
Když je v bazénu málo lidí a můžu plavat znak.
Když potkám během dne náhodou kamaráda a dáme se do řeči.
Když mě někdo pochválí a řekne mi, že to, co dělám, dělám dobře.
Když se na mě někdo usměje.
Když vidím, že se mi podařilo někoho rozesmát.
Když se můžu zhluboka nadechnout.
Když mám spoustu věcí a přijde nějaký muž, který mi nabídne svoji pomoc.
Když stihnu spoj, který jsem si předsevzala, že stihnu.
Když máme s bráchou stejnou hudební náladu a pouštíme si youtube na plný pecky.
Když za mě někdo pověsí prádlo a vynese odpadky.
Když můžu s někým konverzovat v cizím jazyce.
Když svítí sluníčko od rána až do večera.
Když mě někdo nabídne, že mě doprovodí.
Když mi někdo řekne povzbudivá slova.
Když můžu pobývat ve svém vlastním pokoji.
Když si koupím nové naušnice.
Když mě někdo požádá o tanec.
Když mě někdo bere takovou, jaká jsem.
Když slyším, jak kočka vrní.
Když se s někým na něčem domluvím a ono to pak fakt vyjde.