A když už jsme u Matisse, předevčírem jsem od něj dostala balík. Z Lotyšska mi ho donesl pošťák k nám domů až před dveře. Bylo to pro mě ohromné překvapení a pozdvižení. Ze zahraničí jsem ještě od nikoho myslím ještě žádný balík nedostala. (Když nepočítám balíky, které jsem dostávala z Čech do Švédska). Čekala jsem až na večer, až přijde ta pravá chvíle, kdy ho můžu rozbalit. Byla to pro mě docela velká motivace se všechno naučit, udělat.. jen abych si to mohla otevřít.
A co v balíku bylo? „Gingerbread“ nebo-li lotyšský perník, který mi docela připomíná švédské „pepparkakor“, již zmíněné marmeládové bonbóny a překrásné přání s lotyšskou vánoční básničkou. Takové věci se dějí velmi vzácně a když to nečekáte, o to větší radost vám to přinese 🙂
Tas baltais ziemas miers, kas iespīd istabā
No sniega laukiem rīta klusumā,
Ir tā kā Dieva miers tur, augstībā,
Kur, baltos spārnus klusi saglauduši,
Uz ceļiem eņģeļi stāv galvas noliekuši.
Uz ceļiem eņģeļi
Kā sniega mākoņi.
(K. Skalbe)
No sniega laukiem rīta klusumā,
Ir tā kā Dieva miers tur, augstībā,
Kur, baltos spārnus klusi saglauduši,
Uz ceļiem eņģeļi stāv galvas noliekuši.
Uz ceļiem eņģeļi
Kā sniega mākoņi.
(K. Skalbe)
P.S. O tom básníkovi jsem nikdy neslyšela, ale prý píše hodně pohádek. Snad se mi podaří nějakou najít.