Po víkendu jsme jak zpráskaní psi. Sotva se ploužím a na běhání to opravdu dnes nevidím. Oči by běhaly, ale tělo nemůže. Od rána do večera jsme se nezastavili, přitom ještě není všechno hotovo. Dny nám zpestřily naše kočky. Po dlouhé době se k nám přišel podívat zase kocour Jirka. Měli jsme ho na zahradě oba dva dny. Dali jsme mu napapat, ale brzy se u misky objevila i ta černobílá potvora Hopsalka. A tak byl závod kdo z koho. My jsme se snažili Hopsalku držet daleko, protože ta dostává papání často, kdežto Jirka je takový džentlmen, že by si od ní nechal všechno jídlo sežrat. Jakou radost jsem vždycky měla, když jsem přišla ke vchodu a na schodech před dveřmi seděl Jirka! Jako by u nás byl už doma. Moc bych si přála, aby se stal členem naší domácnosti. Hopsalka je na něj občas naštvaná a vrčí, vzápětí se ale přátelsky očuchávají a dávají si pusinky. Tak nevím, je to prostě holčičí potvora, nedá se jí věřit, kdežto Jirka je takový hodný a trochu plachý medvídek. .-)
JOO já jsem na to v mém věku přišla kam napsat komentář. Super,to víte v 57–haha otočte číslo mám delší vedení a váš ,,Jirka mě asi pomohl-,,klikni babko a budeš to umět,,