Je to k neuvěření, ale včera jsme zjistili, že jsme všichni tři z naší rodiny byly za posledních 24 hodin v zoo. Přitom do zoo skoro vůbec nechodíme. Nezávisle na sobě mamka navštívila plzeňskou zoo, brácha libereckou a já tu brněnskou. Vůbec jsme se nedomlouvali. To je náhodička.
Ta v Brně je celkem maličká, přesto jsme tam strávily asi pět hodin.
Líbilo se mi, že brněnská zoo měla celkem velkou zásobu kočkovitých šelem.
A taky spoustu kopytníků.
Hodně mě zaujalo toto zvířátko- pásovec. Na informační tabuli psali, že je aktivní v noci. Tento jedinec však dělal takový rambajs.. a to bylo kolem poledne. Jeho krunýř se zvláštně vlnil a on sám se zahrabával a opět vyhrabával z pilin. Pak taky stěhoval a převracel misku ode zdi ke zdi. Čiperný to tvor.
Ne a ne si vzpomenout, co je tohle za zvíře. Trochu větší veverka a myslím, že ji potkáme v severní Americe. Taky bych ho klidně brala jako domácího mazlíčka. Nesměl by mi ale ohryzat kytaru. 😀
Kočka pouštní.. skoro jak ta naše micka domácí.
A žirafy.. marně natahovaly krk, chybělo jim pár cenťáků a list by byl jejich.
Několik pavilonů měli zavřený, protože probíhala jejich výstavba. Chystá se výběh pro orli, výběh pro klokany a taky tropický pavilon. Zaujaly mě i krokodýli, ryby a plazi. Baví mě je pozorovat, někdy toužím mít doma akvárium s rybkami a s korály. Jenže kdo by se o to staral, kdybychom nebyli doma?
A medvědi se nakonec taky ukázali. Zřejmě to byla matka s dítětem. Myslím, že ho ještě kojila, i když to byl čistě můj subjektivní názor. Kdo ví.. Když jsme šli tudy poprvé, zrovna klec čistili a medvědi tam nebyli. Za námi šla babička s vnoučaty a ukazovala vlevo do rohu na ten led: Podívejte se děti, támhle je medvěd. Neměla brýle a bílá jako bílá, takže záměna s medvědem je hned na světě. 😉
Překvapilo mě, že žádné zvíře v brněnské zoo nemělo jméno. Proč? V pražské zoo jim jména dávají. Musím se zeptat, jak je to v Plzni a v Liberci. Taky jsme neviděly slona, hrocha, tuleně a tučňáky. Strašně moc bych si přála spatřit ta zvířata ve volné přírodě. Hlavně klokana. Zvláštní pro nás byly opice s krvácejícím srdcem- měly lysinu uprostřed hrudi. S nimi jsme se ještě nikdy nesetkaly. Později odpoledne se pěkně rozdováděly a vydávaly bojové skřeky.
Taky mě lákalo si některá zvířata pohladit. Jen by to asi ne u všech mohlo skončit v pohodě.