Už jsou to dva týdny, co jsme se vydali se dvěma kámoši na výlet k našim sousedům. Po domluvě jsme zvolili naším cílem horu Chopok. Nejdříve naše kroky (nebo spíš kolečka našeho auta) směřovaly do Banské Bystrice. Prohlédli jsme si toto město. Nejvíc se mi tu líbila fontána, prýštící voda občas vytvářela duhu. Bylo to pěkné osvěžení v tom pařáku.
Prošli jsme i barbakán i vkročili do kostela Nanebevzetí Panny Marie. Barbakán byl zavřený, ale do kostela jsme nahlédli. Byl překrásný, určitě katolický. Zdobení ale nebylo tak velkolepé, občas mi to na katolických kostelích vadí. Toto bylo ale vcelku ještě snesitelné.
Dole na ulici nás zvali na koštovačku vína. Nakonec jsme jen nahlédli. Domy mi tu připadají jak u nás na malých městech.. malované, nízké, barevné.
Poté jsme se vydali hledat tábořiště o kousek dál- u jezera Liptovská Mara. Jakmile jsme spatřili hladinu jezera z okýnka, bylo rozhodnuto, kde tu noc přespíme. 🙂
Hned po příjezdu jsme se šli projít podél pobřeží. Večer byl teplý a mraky se na obloze barvily do fialova. Připadala jsem si trochu jako u moře.
U břehu jsme se podivovali nad zvláštními trochu kýčovitými hotely ve tvaru lodí. My se ale uložili ke spánku po širák, později pod gril.
Byla to první a zároveň poslední možnost, kdy jsme se mohli vykoupat. My ji nakonec nevyužili.
Nevadí, stejně i tak to bylo pěkné. Někdy bych si chtěla půjčit šlapadlo se skluzavkou a sklouznout se na ní do vody. 🙂 Ještě nikdy jsem neměla tu příležitost.
V dáli už nám mávaly Nízké Tatry.
Pokračování již brzy..