Česká krajina je taky hezká. Navzdory deštivému víkendu jsme včera s kamarádem zažili dopoledne bez kapek. Vyrazili jsme autem na výlet k hradu Brníčko, který se nachází kousek od Zábřeha. Oproti pátku bylo mnohem tepleji, jistě za to mohl taky vítr, který se utišil. Zaparkovali jsme dole pod kopcem a vyrazili do velkého, ale krátkého krpálu. Hrad je to malý a zbylo z něj opravdu málo, myslím, že tak tři „místnosti“. Pavel říkal, že to mělo i podzemní místnosti, ty už však byly dávno zasypané. Viděla jsem, že po nich zbyly jen díry zasypané kameny. Stoupali jsme nahoru a kolem nás se rozprostírala louka. Snad ještě nikdy jsem neviděla tak zvláštně rozkvetlou louku. Asi je teď nejpříhodnější čas na luční procházky. Před sebou jsme měli fialovo-modro-žluto-zelené pláně.
Shora jsme měli výhled na vesnici Brníčko, vzadu pak vykukoval Zábřeh.
Na této fotce vypadá hrad trochu strašidelně. Měli jsme štěstí, nejspíš díky nejistému počasí se na výlet sem už nikdo kromě nás nevydal, takže jsme měli celý hrad pro sebe. Bohužel se tu nenachází moc schovávaček jako třeba na hradě v Boskovicích, ale i tak by se tu dal klidně hrát i nějaký minilarp. Když jsem se tam procházela, objevila jsem něco jako studnu. Kdo ví, k čemu to sloužilo, Pavel říkal, že to tu předtím nebylo, asi to odhalili archeologové nově.
Brníčko a Zábřeh. V tomto kraji žije asi nejvíc psů a la „seznam.cz“ na metr čtverečních. Viděla jsem nejmíň tři. 😉
U rozcestníku jsme našli ve schránce deníček, kam mohli zapsat návštěvníci své dojmy z hradu. Taky jsem tam něco přidala. 🙂
východ z komnaty
zasypané spodní patro
Na druhé straně prý už vykukovaly Jeseníky. Netušila jsem, že Zábřeh je tak blízko polských hranic. Najednou jsem si uvědomila, jak je naše země malinká.
Kousek od toho místa jsem objevila cvrččí noru. Teda aspoň myslím, že to byl nějaký druh cvrčka.. s bílohnědými krovkami. Dvakrát na mě vykouk, ale pak už se ven vylézt neodvážil.
A zase ty barevné louky.. V dáli jsme zahlídli srnku.. asi na pastvě. Kousek od hradu jsme přemýšleli nad uměle vytvořenou plošinou z hlíny. Prý to tam dříve nebylo. Když jsme popošli dál, zjistili jsme, že je na cestě navozené kamení. Bude se tam stavit asfaltka. Nejspíš chtějí postavit silnic až k hradu, aby to měli návštěvníci pohodlnější. Kamarád říkal, že tam možná začnou i vybírat vstupné. Kdo chce vidět Brníčko, musí zaplatit. Jsem ráda, že jsem se sem mohla podívat ještě před touto stavební úpravou. Kdoví, jak to tam bude vypadat za rok, za pár let..
Tráva i vzduch jsou tu svěží. V barvě je to podstatný rozdíl proti švédské trávě, která byla spíš hnědá a ještě slehlá po vrstvách sněhu.
Je to tady moc pěkný kraj, líbí se mi, že kolem Zábřeha je několik rybníků, řeka, kopce, louky i lesy.. a spousta tras na procházky. Poprvé jsem měla možnost podívat se do předhůří Jeseníků.. a doufám, že to není naposledy. Říkám si, že mít tu chalupu, to by bylo něco. 🙂 Jenže z Prahy je to dálka. Možná z Brna by se dalo.
