Odpoledne jsem to už nemohla vydržet a vydala jsem se na malou geoprocházku. Předtím jsem ale musela přemluvit bratra, aby mi půjčil GPSku. Stejně mi ale nakonec byla dost k ničemu. Nebyl signál…? Nechápu..? Naštěstí jsem se řídila podle indícií a ze tří kešek jsem dvě našla. Objevila jsem novou část Dalejského údolí. V životě jsem tam nebyla!!! A to máme tohle místo takřka pod oknama. Doufam, že se vám ty fotky zobrazí, páč se mi je zmenšovat nechce.
Cože? My tu máme nějaký lom??
Cesta pro mě byla dobrodružná. Jednak jsem se pohybovala sama po lese. Jednak bylo celkem obtížné najít správnou chvíli, kdy poblíž neslídili žádní mudlové. Jeden pár mě pronásledoval asi půl hodiny.. Šourali se stejným tempem jako já, tak jsem si už začala myslet, že taky hledají kešku. Nakonec ale ne. Zde vidíte trosky Trunečkova mlýnu. Muselo to být obrovské stavení.. Škoda, že je to v takovém stavu. Fotky jsem upravila, aby to vypadalo ještě děsivěji 😉
Nedaleko byla ještě jedna polorozbořená budova. Snad to patřilo k tomu mlýnu. Docela jsem se vyděila, protože tam hráli nějací kluci airsoft. Slyšela jsem střelbu, a pak někdo zakřičel „civil“. Areál byl pěkně zpustlý. Nakonec jsem prošla bez úhony a i cestu domů jsem našla. A bez GPS!
