V sobotu 17. února jsme se vydali s mým milým a jednou kamarádkou na výlet do Českého středohoří. Moc jsem se těšila, protože vím, že Středohoří je velmi malebné. Někdo se mu posmívá, že to nejsou žádné hory, ale na tom přeci nezáleží. I tyto malé vyhaslé sopečky jsou krásné. Auto jsme nechali ve vesničce Raná, odkud jsme se vydali přes starý třešňový sad na Oblík, Srdov a Brník. Bylo skoro jarní počasí, občas vysvitlo sluníčko, i bundy jsme odložili, když jsme stoupali do kopců. Jen nahoře pak dost foukalo. Na všech třech kopcích jsme hledali kešky, nakonec našla jen jednu kamarádka na zadním Brníku. Zbylé dvě keše byly velký oříšek, ale dle zápisů jiných „kačerů“ jsme nebyli zdaleka sami, kdo je nebyl schopný najít. Potkali jsme bílého pejska jak sníh, který díky bahnu brzy změnil barvu na hnědo. Dolů jsme klouzali jedna báseň, ale dali jsme to bez karambolu. To já jsem se až pak později přizabila o větev na úplné rovince. Na Brníku jsme potkali moc příjemnou paní fotografku, která leze na tyto kopce pravidelně a pořizuje záběry krajiny. Říkala, že fotografování je její velký koníček.
Chtěli jsme se podívat i na protější kopec Raná, z kterého se snašely celý den paraglidy. Chvilku jsme šli tedy po silnici, ale brzy jsme zabočili na pole. I na Rané pěkně foukalo, což určitě hrálo do karet všem, kteří se chtěli proletět. V sedle jsme potkali psí rodinku koliáčků s malým štěňátkem. Vyšplhali jsme na protější špičku a shlíželi dolů na Lenešický rybník, do kterého z oblohy ukazovaly Boží světelné prsty. Neskutečná scenérie. Při cestě na hlavní vrchol Rané jsme pozorovali všechny piloty paraglidů a obdivovali je, že se vzájemně nestřetnou… jak si dokáží i s tak silným větrem poradit? Nahoře jsme se zapsali do vrcholového deníčku a následoval sestup neznačenou trasou po kluzkých skalách zpátky k autu. Krokoměr mi naměřil, že jsme ušli 15 kilometrů, ale když jsem si to měřila na mapě, vychází mi to na 13 kilometrů. Ťapali jsme zhruba 6 hodin. Trasa jsem uložila pro zajímavost tady. Byl to skvělý výlet, s Kačkou jsme se dobře bavili. Slíbila jsem jí, že její fotku nikam dávat nebudu, tak to tu holt musím dodržet. Doufám, že se sem brzy zas podívám. 🙂
