Ve škole jsem si dnes užila pár úsměvných okamžiků..to když při Geschichte Marťa popisovala jistá gesta nebo když jsme počítaly, kolikrát bude vysloveno slovo nicht za minutu. Příště si děláme čárky už od začátku hodiny 😛
Odpoledne jsem šla přes dvorek do knihovny a koho nevidím..černobílou kočičku. Jdu si to k ní, přiblížím ruku.. a ona v pohodě..nastaví se mi.. a já ji hladím..a hladím 🙂 Přítula jedna..až si mi sama vlezla do náruče..šla jsem s ní na lavičku a tady hlazení pokračovalo. Ani nevíte, jak si to užívala.. a jak vrněla. Zjistila jsem, že to není holka, ale kluk 🙂 Po chvíli jsem slyšela takové praskání..elektřina.. Ano, to se mi děje teď nějak pořád, nejen když hladím kočky, ale třeba i v obchodě..někdy to dost bolí, když se takhle o něco praštíte. Ale o kočku to ještě snesu. 🙂
Teď mě čeká úkol nejtěžší.. tak mi držte palce.. Jsem unavená a ještě bych měla toho tolik udělat..
P.S. Co mě dneska hodně zaujalo, je potopení lodi Gustloff.
z deviantart.com odod Moitessier