Po dlouhé době jsem opět na svém webu. Je to tu chcíplé úplně stejně jako město Mulhouse v páteční podvečer. 😀 Ale důležité je, že je v hlavě uklizeno, tělo zhuntováno a bohužel nedobrovolně připraveno na nové dávky hrůz, stresu a každodenních strastí. Je to tak. Cestování nás tentokrát nemálo bolelo. Stálo nás spoustu potu a dřiny. Ale zároveň jsme si užili mnoho dní psychického oddechu, bezvětří, bezčasí, klidu a vzduchoprázdna, kdy jsme řešili jen to, kam dojdem, kde složíme hlavu a co si ten den dáme k večeři. Snídaně byla totiž celkem jasná, ovesná kaše, nad kterou můj milý už třetí den začal ohrnovat nos. 😉 A oběd se často ani nekonal.
Těžko teď všechno shrnu v jednom článku, musím postupně dát dohromady místa, která jsme navštívili, body, kde jsme tábořili… a celkově musím roztřídit všechny fotky. Určitě to byl ale za posledních pár let jeden z nejnáročnějších výletů, který jsme kdy podnikli. V nohách víc jak 160 km, převýšení víc jak 10 000 metrů, kopce, hory, skály, šutry, žebříky, záchytné chaty a záchody, rozpadlé salaše, noční klendry v podobě 4 stupňů, ostré sluneční paprsky, pocukrované vrcholky tří a čtyřtisícovek a všudypřítomné „bon džůr“ zdravících kolemjdoucích…. Bude mi to setsakra chybět! Taky zvířátka jako lišky, svišti, kamzíci-naši věrní průvodci, ale i oslíci, kravičky, koně a myši, různobarevné housenky a chlupaté kočky. To je prostě Tour du Mont Blanc (TMB), kterou jsme zvládli za pro mě neuvěřitelných 9,5 dní!
