Gruzie..už je to tři roky, co jsme tam byli, přitom mi to připadá tak deset let zpátky. Moc ráda se k té dobrodružné cestě vracím, prohlížím fotky a přemýšlím, o čem budu vyprávět. Mrzí mě, že jsem si nepsala cestovní deník. Musím si připravit cestovatelskou prezentaci, která má být na max. 10 minut. Už teď mám problém, jak to udělat a vejít se do tak mála času. A co tak ještě dohledat všechna neznámá slovíčka… Odprezentovat to vše totiž musím ve švédštině. Jsem ale celkem ráda, protože jsem si nepřipravovala přednášku už strašně dlouho. Naposledy snad na vejšce.
P.S. Mimochodem dneska je ten slavný den Dé, kdy jsem dopsala deník z Ameriky. Je kompletní i s fotkami a korekturami. Sláva! Ještě ho ale jednou projedu očima, vždy je lepší to nechat chvíli uležet a ještě se na to mrknout, než se začne tisknout. Má neuvěřitelných 365 stran!
P.P.S. Dnes mě oddělal zas kros, asi mám namožený bok z minulého týdne. Ach jo, štve mě to, že si musím dát s běháním pauzu. Zítra mě čeká výlet kolem Mělníka během toho, co se mi bude servisovat autíčko. Jak jen to dám…? No jsem zvědavá. Aspoň že bude snad hezké počasí, když už je všude zavřeno a není se kam schovat.
